ECLI:CZ:NS:2017:28.ND.141.2017.1
sp. zn. 28 Nd 141/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Póla a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause, v exekuční věci oprávněné T - Mobile Czech Republic a. s., se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2144/1, zastoupené Mgr. Lenkou Heřmánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, proti povinnému I. K. , pro 5 700,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 16 EXE 146/2017, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 16 EXE 146/2017 projedná a rozhodne Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Vlastimil Porostlý požádal Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.
Usnesením ze dne 14. března 2017, č. j. 16 EXE 146/2017-37, Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu, který věc projedná a rozhodne (§11 odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“), a to se závěrem, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit. Podle výpisu z centrální evidence obyvatel má povinný ukončený pobyt občana od 11. 1. 2012 a ze zprávy městyse J. bylo zjištěno, že povinný skutečně 11. 1. 2012 na vlastní žádost ukončil trvalý pobyt v České republice; v místě bývalého trvalého pobytu J., T. se nezdržuje a žádný další pobyt ani adresa jeho pobytu není známá. Ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení Žďár nad Sázavou se podává, že povinný v současnosti neprochází evidencemi OSVČ, nepobírá žádné nemocenské ani důchodové dávky a ze zprávy Úřadu práce České republiky dále vyplývá, že povinný není v současné době veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, kde byl veden v době od 23. 11. 2007 do 31. 1. 2008. Současně sdělil zaměstnavatele, ke kterému povinný nastoupil - Poličská nemocnice, s. r. o., Eimova 294, 572 19 Polička. Dle sdělení Poličské nemocnice s. r. o. povinný je v pracovním poměru od 1. 2. 2008 a uvedl adresu trvalého bydliště T., J., přičemž jiná adresa jmenovaného není známa. Dotazem na Policii České republiky, Obvodní oddělení Nové město na Moravě nebyl zjištěn současný pobyt povinného ani kontakt na něj s tím, že žádné příbuzné ve funkčním území údajně nemá a bylo též zjištěno, že povinný ukončil trvalý pobyt již v roce 2012.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Příslušnost exekučního soudu upravuje §45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu). Z ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Z provedeného šetření vyplývá, že v současné době povinný v České republice nemá místo trvalého pobytu a v dané fázi není známo ani místo, kde má povinný majetek.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že místně příslušným soudem v dané věci určil Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou, u něhož bylo řízení zahájeno.
Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce (srov. v této souvislosti též důvody usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněného pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. června 2017
Mgr. Miloš Pól
předseda senátu