Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13.12.2017, sp. zn. 28 Nd 210/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:28.ND.210.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:28.ND.210.2017.1
sp. zn. 28 Nd 210/2017-88 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Miloše Póla a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., ve věci žalobce statutárního města Brno , IČ: 449 92 785, se sídlem v Brně, Dominikánské nám. 1, zastoupeného Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem se sídlem v Brně, Kotlářská 51a, proti žalované Mgr. I. M., K. n. V., zastoupené Mgr. et Mgr. Ondřejem Maternou, LLM, obecným zmocněncem, bytem v Kralupech nad Vltavou, U Kovárny 37, o 1 920 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 12 C 319/2016, o návrhu žalované na přikázání věci z důvodu vhodnosti , takto: Věc vedená u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 12 C 319/2016 se nepřikazuje Městskému soudu v Brně. Odůvodnění: Žalobce se u Okresního soudu v Mělníku domáhá zaplacení částky 1 920 Kč s příslušenstvím. Okresní soud v Mělníku předložil spis Nejvyššímu soudu s návrhem žalované na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“) s odůvodněním, že žalobce i jeho právní zástupce mají sídlo v B., kde fakticky žije i obecný zmocněnec žalované, předmětný skutek se stal v B., provádění případných důkazů u Městského soudu v Brně je snazší a ekonomičtější a doprava k Okresnímu soudu v Mělníku je pro obě strany (resp. pro oba právní zástupce) finančně i časově náročná. Žalobce s návrhem na přikázání věci jinému soudu nesouhlasil, poukázal na to, že nejsou splněny podmínky pro delegaci vhodnou a přikázáním věci by taktéž došlo k průtahům v řízení (s ohledem na průměrnou délku jeho trvání u Městského soudu v Brně) a nakonec okolnost, že si žalovaná zvolila zástupce s bydlištěm v B., je pouze její věcí. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (srov. §12 odst. 3 o. s. ř.), posoudil návrh žalobce a shledal, že není opodstatněný. Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště (sídlo, pracoviště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště (sídla, pracoviště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či že je cesta k příslušnému soudu pro něj či jeho zástupce spojena s organizačními, finančními a jinými problémy (zvláště v situaci, kdy si zástupce se vzdáleným bydlištěm od sídla soudu dobrovolně zvolí), jsou běžné a rozhodně nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit možnost přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2009, sp. zn. 4 Nd 374/2009). K takovým poměrům účastníka řízení při rozhodování o delegaci vhodné lze přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení a kdy by závažnost důvodů takový postup ospravedlnila. Pokud by však v nyní posuzované věci bylo rozhodnuto o přikázání Městskému soudu v Brně, bylo by to nepříznivé pro žalobkyni, která s návrhem na delegaci nesouhlasila (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010, sp. zn. 4 Nd 418/2009, nebo ze dne 18. 6. 2008, sp. zn. 4 Nd 153/2008) a to vše v situaci, kdy žádné skutečně mimořádné důvody pro delegaci vhodnou nebyly žalovanou ani tvrzeny. Nejvyšší soud České republiky s ohledem na důvody vyložené shora návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 13. prosince 2017 Mgr. Miloš Pól předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/13/2017
Spisová značka:28 Nd 210/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:28.ND.210.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přikázání věci (delegace)
Dotčené předpisy:§12 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-03-16