ECLI:CZ:NS:2017:28.ND.211.2017.1
sp. zn. 28 Nd 211/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic a.s. se sídlem v Praze 5, Junkových 2808/2, IČ 257 88 001, zastoupené Mgr. Miroslavem Faměrou, advokátem se sídlem v Praze 6, U Stanice 11/4, proti povinné T. T. H. , naposledy Z.-H., pro 1.495,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 24 EXE 1490/2017, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 24 EXE 1490/2017, projedná a rozhodne Okresní soud v Rakovníku.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Richard Bednář, Exekutorský úřad pro Prahu 10, podal dne 30. 3. 2017 u Okresního soudu v Rakovníku žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 1.495,- Kč s příslušenstvím podle pravomocného a vykonatelného příkazu Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro východočeskou oblast ze dne 4. 6. 2015, č. j. ČTÚ-103 827/2012-636/II. vyř. - MaE, jakož i nákladů exekuce.
Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 4. 5. 2017, č. j. 24 EXE 1490/2017-16, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne. V odůvodnění uvedl, že povinná, která je cizinkou, není v současné době v evidencích Cizineckého informačního systému hlášena k pobytu, přičemž naposledy byla k pobytu hlášena v době od 22. 6. 2015 do 23. 7. 2015 ve Z.-H.. Skutečnost, zda má povinná exekučně postižitelný majetek na území České republiky, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce, exekuční soud proto existenci majetku povinné nezjišťoval. S odkazem na ustanovení §45 odst. 2 a §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, a na ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, a proto věc předložil Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Okresním soudem v Rakovníku (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Rakovníku, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. června 2017
JUDr. Olga P u š k i n o v á
předsedkyně senátu