Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.08.2017, sp. zn. 28 Nd 279/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:28.ND.279.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:28.ND.279.2017.1
sp. zn. 28 Nd 279/2017 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobkyně Římskokatolické farnosti Novosedly nad Nežárkou , se sídlem v Třeboni, Husova 142, IČ 60821060, zastoupené JUDr. Matoušem Jírou, advokátem se sídlem v Praze 1, ul. 28. října 1001/3, proti žalovaným 1) České republice - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových , se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, IČ 69797111, a 2) Rybářství Třeboň a. s. , se sídlem v Třeboni, Rybářská 801, IČ 60826851, zastoupené JUDr. Ing. Janem Zrzaveckým, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 1003/3, za účasti vedlejších účastníků na straně druhé žalované ODEON a. s. , se sídlem v Brně, Josefská 425/25, IČ 63486725, a JIVIS a. s. , se sídlem v Táboře, 9. května 678/20, IČ 60849959, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 4 C 273/2015, o návrhu druhé žalované na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. června 2017, č. j. 7 Co 452/2017-259, takto: Právní moc rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. června 2017, č. j. 7 Co 452/2017-259, se ve výroku o věci samé a ve výrocích o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní na straně jedné a druhou žalovanou, jakož i vedlejšími účastníky, na straně druhé odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci. Odůvodnění: Druhá žalovaná podala dne 3. 8. 2017 u Nejvyššího soudu návrh na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 6. 2017, č. j. 7 Co 452/2017-259, který napadla dovoláním. Návrh odůvodnila tím, že pokud by v tuto chvíli došlo v souladu s napadeným rozsudkem k zápisu první žalované do katastru nemovitostí jakožto vlastnice pozemků, o něž v řízení jde a na nichž druhá žalovaná od roku 1992 kontinuálně vyvíjí hospodářskou činnost (zejména chov ryb), mohlo by to mít pro druhou žalovanou fatální důsledky. Vyjma nutnosti kompletního výlovu rybníka Farský by s sebou změna vlastníka přinesla výrazné zvýšení rizika zavlečení nebezpečných nákaz ryb (např. jarní viremie kaprů, herpesviroza Koi, spavá nemoc koi kaprů apod.) a zavlečení nepůvodních invazivních druhů ryb (např. karas stříbřitý či střevlička východní), což by ve svém důsledku vedlo k poškození hospodářských zájmů druhé žalované a potažmo i její dobré pověsti. Výnos z prodeje tržních ryb z rybníku Farský činil v roce 2016 přes 800.000,- Kč, přičemž obdobný výnos lze očekávat rovněž při dalším výlovu, který je plánován v letech 2018 a 2019. Předčasný výlov již v letošním roce by způsobil druhé žalované finanční ztrátu v řádech statisíců korun a nesl by s sebou rovněž významná vodohospodářská rizika. Odklad právní moci rozsudku se přitom žádným způsobem nedotkne právních poměrů třetích osob, neboť bude znamenat toliko to, že první žalovaná, která od počátku řízení popírá své vlastnické právo, jej nebude moci vykonávat. Z obsahu spisu Okresního soudu v Jindřichově Hradci sp. zn. 4 C 273/2015, který byl Nejvyššímu soudu k jeho žádosti zapůjčen za účelem posouzení opodstatněnosti návrhu druhé žalované, se podává, že Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 23. 6. 2017, č. j. 7 Co 452/2017-259, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 30. 11. 2016, č. j. 4 C 273/2015-192 [jímž bylo podle §18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 10/13, vyhlášeného pod č. 177/2013 Sb., určeno, že „vlastníkem pozemku parc. č., trvalého travního porostu o výměře 1060 m 2 , odpovídajícího části původního pozemku PK 624 a PK 627 ve vložce č. 64, pozemku parc. č., trvalého travního porostu o výměře 624 m 2 , odpovídajícího části původního pozemku PK 624 a PK 627 ve vložce č. 64, pozemku parc. č. 624/3, trvalého travního porostu o výměře 5628 m 2 , odpovídajícího části původního pozemku PK 624 a PK 627 ve vložce č. 64, pozemku parc. č., ostatní plochy o výměře 540 m 2 , odpovídajícího části původního pozemku PK 624 ve vložce č. 64, pozemku parc. č., vodní plochy o výměře 8346 m 2 , odpovídajícího původnímu pozemku PK 625 ve vložce č. 64, pozemku parc. č., ostatní plochy o výměře 713 m 2 , odpovídajícího původnímu pozemku PK 631 ve vložce č. 64, pozemku parc. č., vodní plochy o výměře 99670 m 2 , odpovídajícího původnímu pozemku PK 634 ve vložce č. 64, pozemku parc. č., ostatní plochy o výměře 8822 m 2 , odpovídajícího původnímu pozemku PK 635 ve vložce č. 64, vše zapsáno Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Jindřichův Hradec, pro k. ú. N. n. N., původně katastrální obec N., na LV č., je první žalovaná Česká republika“ a rozhodnuto, že žalované jsou povinny zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 37.987,- Kč] v tomto znění určovacího výroku odstavce prvního až desátého: „Určuje se, že vlastníkem pozemků parc. č., trvalý travní porost, parc. č., trvalý travní porost, parc. č., trvalý travní porost, parc. č., ostatní plocha, parc. č., vodní plocha, parc. č., ostatní plocha, parc. č., vodní plocha, parc. č., ostatní plocha, ve výměrách podle katastru, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec, pro k. ú. a obec N. n. N., na LV č., je Česká republika“ (výrok I.), změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení tak, že žalované jsou povinny zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 37.987,- Kč každá jednou polovinou (výrok II.), a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.). Druhá žalovaná podala proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání a současně i návrh na odklad právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Podle §243 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014, před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení. Vzhledem k tomu, že napadeným rozsudkem odvolacího soudu by dovolatelka mohla být závažně ohrožena ve svých právech a odklad se nedotkne právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení, Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že právní moc rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 6. 2017, č. j. 7 Co 452/2017-259, se ve výroku o věci samé, a ve vztahu mezi žalobkyní na straně jedné a druhou žalovanou, jakož i vedlejšími účastníky, na straně druhé rovněž ve výrocích o nákladech řízení, odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání druhé žalované [§243 písm. b) o. s. ř.]. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. srpna 2017 JUDr. Olga Puškinová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/29/2017
Spisová značka:28 Nd 279/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:28.ND.279.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní moc rozhodnutí
Dotčené předpisy:§243 písm. b) o. s. ř. ve znění od 01.01.2014
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2017-12-22