ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.1633.2017.1
sp. zn. 29 Cdo 1633/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v právní věci žalobce Mgr. V. R. , zastoupeného Mgr. Jakubem Vepřkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Tyršova 1714/27, PSČ 702 00, proti žalovanému J. S. , o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 Cm 195/2013, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. března 2015, č. j. 7 Cmo 12/2015-129, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 2. června 2014, č. j. 3 Cm 195/2013-75, ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 27. června 2013, č. j. 3 Cm 195/2013-10, jímž uložil žalovanému zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši10.000,- Kč s 6% úrokem od 1. května 2013 do zaplacení, směnečnou odměnu 33,33 Kč a náklady řízení ve výši 5.452,80 Kč.
Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání.
Usnesením ze dne 28. srpna 2014, č. j. 3 Cm 195/2013-92, Krajský soud v Ostravě zastavil odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku (§9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).
Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného usnesením ze dne 31. března 2015, č. j. 7 Cmo 12/2015-129, potvrdil usnesení ze dne 12. listopadu 2014, č. j. 3 Cm 195/2013-115, jímž Krajský soud v Ostravě žalovanému nepřiznal osvobození od soudních poplatků.
Následným usnesením ze dne 30. července 2015, č. j. 7 Cmo 204/2015-142, Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného potvrdil usnesení ze dne 28. srpna 2014, č. j. 3 Cm 195/2013-92.
Proti usnesení odvolacího soudu (ze dne 31. března 2015), č. j. 7 Cmo 12/2015-129, podal žalovaný (blanketní) dovolání (č. l. 147).
Jelikož při podání dovolání nebyl dovolatel zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání (§241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu − dále jen „o. s. ř.“), Krajský soud v Ostravě ho usnesením ze dne 7. prosince 2015, č. j. 3 Cm 195/2013-157, vyzval, aby nedostatek povinného zastoupení odstranil ve lhůtě deseti dní od doručení usnesení, s tím, že jinak „Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví“.
Na základě shora uvedené výzvy žalovaný (podáním došlým Krajskému soudu v Ostravě dne 30. prosince 2015 – viz č. l. 159) požádal „o přidělení advokáta“.
Usnesením ze dne 20. dubna 2016, č. j. 3 Cm 195/2013-178, Krajský soud v Ostravě zamítl návrh žalovaného na ustanovení zástupce. Odvolání žalovaného proti tomuto usnesení odmítl (pro vady) Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 19. ledna 2017, č. j. 7 Cmo 292/2016-204.
Nedostatek povinného zastoupení dovolatel neodstranil ve lhůtě určené ve výzvě soudu prvního stupně, ani později; Nejvyšší soud proto podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. května 2017
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu