ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.3654.2017.1
sp. zn. 29 Cdo 3654/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Tomáše Brauna v konkursní věci úpadce J. V. , vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 44 K 1006/2007, o konečné zprávě, rozvrhovém usnesení a zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, o dovolání věřitele č. 14 Ing. P. H. , proti usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. dubna 2014, č. j. 44 K 1006/2007-697, ze dne 6. října 2014, č. j. 44 K 1006/2007-765, ze dne 19. června 2015, č. j. 44 K 1006/2007-786, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. srpna 2015, č. j. 4 Ko 14/2015-803, takto:
I. Řízení o „dovolání“ věřitele č. 14 proti usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. dubna 2014, č. j. 44 K 1006/2007-697, ze dne 6. října 2014, č. j. 44 K 1006/2007-765, a ze dne 19. června 2015, č. j. 44 K 1006/2007-786, se zastavuje.
II. Řízení o dovolání věřitele č. 14 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. srpna 2015, č. j. 4 Ko 14/2015-803, se zastavuje.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 11. dubna 2014, č. j. 44 K 1006/2007-697 (dále jen „první rozhodnutí“), Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „konkursní soud“) schválil konečnou zprávu o zpeněžení majetku sepsaného v konkursní podstatě úpadce J. V.
Usnesením ze dne 6. října 2014, č. j. 44 K 1006/2007-765 (dále jen „druhé rozhodnutí“), konkursní soud rozvrhl výtěžek zpeněžení majetku sepsaného do konkursní podstaty úpadce.
Usnesením ze dne 19. června 2015, č. j. 44 K 1006/2007-786 (dále jen „třetí rozhodnutí“), konkursní soud zrušil konkurs po splnění rozvrhového usnesení (bod I. výroku) a uložil správci konkursní podstaty, aby do 30 dnů od právní moci usnesení oznámil, zda uzavřel účetní knihy a sestavil účetní závěrku (bod II. výroku).
K odvolání věřitele č. 14 Ing. P. H. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. srpna 2015, č. j. 4 Ko 14/2015-803, potvrdil třetí rozhodnutí v bodě I. výroku.
Proti prvnímu až třetímu rozhodnutí konkursního soudu a proti rozhodnutí odvolacího soudu podal věřitel č. 14 dovolání.
Zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčním zákonem), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání (§433 bod 1. a §434), s přihlédnutím k §432 odst. 1 insolvenčního zákona se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona použijí dosavadní právní předpisy [tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), ve znění účinném do 31. prosince 2007]. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněné pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V době od 1. července 2009 jsou však v konkursním a vyrovnacím řízení vedeném podle zákona č. 328/1991 Sb. a ve sporech takovým řízením vyvolaných použitelná ustanovení občanského soudního řádu o doručování písemností a předvolávání k soudu (včetně nového důvodu zmatečnosti podle §229 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.) ve znění zákona č. 7/2009 Sb. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. 29 Cdo 3375/2010, uveřejněný pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Řízení o „dovolání“ věřitele č. 14 proti prvnímu až třetímu rozhodnutí konkursního soudu Nejvyšší soud zastavil dle §104 odst. 1 o. s. ř., jelikož není dána funkční příslušnost soudu k jeho projednání; srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Nejvyšší soud dále posuzoval, zda jsou splněny podmínky dovolacího řízení v řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu.
V podaném dovolání věřitel č. 14 požádal o ustanovení advokáta, když dosud nebyl zastoupen advokátem (§241 o. s. ř.).
O žádosti dovolatele o ustanovení advokáta pro dovolací řízení rozhodl konkursní soud usnesením ze dne 15. prosince 2015, č. j. 44 K 1006/2007-836, tak, že ji zamítl. Odvolání dovolatele proti zamítavému rozhodnutí odmítl konkursní soud usnesením ze dne 8. března 2016, č. j. 44 K 1006/2007-852, jako opožděné.
K odvolání dovolatele Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. ledna 2017, č. j. 1 Ko 10/2016-867, potvrdil usnesení konkursního soudu o odmítnutí odvolání. Toto rozhodnutí bylo dovolateli doručeno vyvěšením na úřední desce konkursního soudu (s účinky doručení desátým dnem po dni vyvěšení, tj. 2. března 2017).
Konkursní soud následně dovolatele usnesením ze dne 3. února 2017, č. j. 44 K 1006/2007-878, doručeným dovolateli vyvěšením na úřední desce (postupem podle §50 odst. 2 o. s. ř.) dne 2. března 2017, vyzval, aby nedostatek povinného zastoupení odstranil do 15 dnů od doručení usnesení.
Nedostatek povinného zastoupení dovolatel neodstranil ve lhůtě určené ve výzvě ani později, přes poučení o následcích nečinnosti. Nejvyšší soud proto podle §241b odst. 2 věty před středníkem a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání proti usnesení odvolacího soudu zastavil.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. srpna 2017
Mgr. Milan P o l á š e k
předseda senátu