ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.5498.2015.2
sp. zn. 29 Cdo 5498/2015-794
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobců a/ imAGe Alpha, a. s., v likvidaci , se sídlem v Brně, Hlinky 110, PSČ 603 00, identifikační číslo osoby 25754556, b/ IPB Group Holding, a. s. v likvidaci , se sídlem v Praze 2, Bělehradská 478, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 26121166, a c/ Československé obchodní banky, a. s. , se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo osoby 00001350, proti žalovanému H. G. , zastoupenému Mgr. Tomášem Čermákem, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, Na Sadech 2033/21, PSČ 370 01, o zaplacení částek 21.131.085 Kč s příslušenstvím, 18.595.199 Kč s příslušenstvím a 5.880.000 Kč s příslušenstvím, a o vzájemném návrhu žalovaného vůči žalobci c/ o zaplacení částky 62.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 12 Cm 77/97, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. dubna 2002, č. j. 5 Cmo 12/2001-601, takto:
I. Řízení o dovolání žalovaného se zastavuje v rozsahu, v němž se týká žalobce b/.
II. Žalobce b/ a žalovaný nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
III. Nejvyšší soud vyrozumívá účastníky řízení o tom, že usnesením ze dne 18. února 2015, č. j. KSBR 29 INS 30954/2012-B-3, zveřejněným v insolvenčním rejstříku dne 18. února 2015, v 15.53 hodin, prohlásil Krajský soud v Brně konkurs na majetek žalobce a/, a že okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku bylo dovolací řízení v této věci přerušeno.
IV. Nejvyšší soud vyzývá Mgr. Martina Jelínka, se sídlem v Brně, Výstaviště 405/1, PSČ 603 00, jako insolvenčního správce žalobce a/, aby mu do 10 dnů od doručení tohoto usnesení písemně, dvojmo, sdělil, zda podává návrh na pokračování v dovolacím řízení.
V. Nejvyšší soud dále vyrozumívá účastníky řízení o tom, že prohlášením konkursu na majetek žalobce a/ zanikla plná moc udělená žalobcem pro toto řízení advokátu JUDr. Františku Honsovi.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 6. září 2000, č. j. 12 Cm 77/97-542, Krajský soud v Českých Budějovicích:
1/ Uložil žalovanému (H. G.) zaplatit žalobci a/ (tehdy imAGe Alpha, a. s.) částku 18.595.199 Kč s příslušenstvím tvořeným 3,5% ročním úrokem z částky 14.815.000 Kč za dobu od 10. září 1996 do zaplacení (bod I. výroku).
2/ Zamítl žalobu v části, ve které se žalobce a/ domáhal po žalovaném zaplacení dalšího úroku z částky 14.815.000 Kč (bod II. výroku).
3/ Uložil žalovanému zaplatit žalobci a/ částku 21.131.085 Kč s příslušenstvím tvořeným 16% ročním úrokem z částky 17.000.000 Kč za dobu od 10. září 1996 do zaplacení (bod III. výroku).
4/ Zamítl žalobu v části, ve které se žalobce a/ domáhal po žalovaném zaplacení dalšího úroku z částky 17.000.000 Kč (bod IV. výroku).
5/ Uložil žalovanému zaplatit žalobci b/ (IPB Group Holding, a. s.) částku 5.880.000 Kč s příslušenstvím tvořeným 21% ročním úrokem za dobu od 17. března 1997 do zaplacení (bod V. výroku).
6/ Zamítl návrh, aby žalovaný podle primárního petitu zaplatil žalobci b/ částku 6.723.410 Kč s příslušenstvím tvořeným 33% ročním úrokem za dobu od 10. září 1996 do zaplacení (bod VI. výroku).
7/ Zamítl vzájemný návrh žalovaného, aby mu žalobce c/ (Československá obchodní banka, a. s.) zaplatil na náhradě škody částku 62.000.000 Kč (bod VII. výroku).
8/ Rozhodl o nákladech řízení mezi žalovaným a žalobcem c/ (bod VIII. výroku), žalobcem a/ (bod IX. výroku) a žalobcem b/ (bod X. výroku).
[2] K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 18. dubna 2002, č. j. 5 Cmo 12/2001-601:
1/ Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, tj. ve vyhovujících výrocích ve věci samé, v zamítavém výroku ve věci samé ohledně vzájemného návrhu žalovaného a ve výrocích o nákladech řízení (první výrok).
2/ Rozhodl o nákladech odvolacího řízení mezi žalovaným a žalobcem a/ (druhý výrok), žalobcem b/ (třetí výrok) a žalobcem c/ (třetí výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, „a to v celém jeho rozsahu“, maje dovolání za přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ a §238 odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2000 (dále též jen „o. s. ř.“), namítaje, že jsou dány dovolací důvody uvedené v §241a odst. 3 písm. a/ až c/ o. s. ř. a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
[4] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2000) se podává z bodu 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
[5] V průběhu dovolacího řízení:
1/ Prohlásil Krajský soud v Českých Budějovicích konkurs na majetek dovolatele (usnesením ze dne 29. června 2004, sp. zn. 12 K 37/2002), čímž se dovolací řízení ze zákona přerušilo podle ustanovení §14 odst. 1 písm. c/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v tehdy platném znění (dále jen „ZKV“).
2/ Prohlásil Městský soud v Praze konkurs na majetek žalobce b/ (usnesením ze dne 1. září 2006, sp. zn. 79 K 10/2006), přičemž účinky tohoto konkursu pominuly poté, co Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. prosince 2006, č. j. 1 Ko 400/2006-664, změnil usnesení Městského soudu v Praze tak, že návrh na prohlášení konkursu na majetek žalobce b/ zamítl.
[6] Usnesením ze dne 28. února 2008, č. j. 29 Odo 1408/2006-728, vyhodnotil Nejvyšší soud podmínky, za nichž lze v dovolacím řízení pokračovat, tak, že v té části řízení o dovolání, ve které se dovolatel (žalovaný) bránil proti požadavku na zaplacení částek, k jejichž úhradě byl zavázán, není možné pokračovat, když účinky prohlášení konkursu na majetek žalovaného trvají a ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 písm. c/ ZKV jde o pohledávky, které je třeba přihlásit v konkursu. V rozsahu týkajícím se vzájemného návrhu žalovaného Nejvyšší soud dovodil, že v řízení lze pokračovat se žalovaným (úpadcem), jelikož správce konkursní podstaty žalovaného vyloučil tuto pohledávku ze soupisu majetku konkursní podstaty postupem podle §27 odst. 6 ZKV v rozhodném znění. Na tomto základě pak dovolání žalovaného proti té části potvrzujícího výroku rozsudku, kterou odvolací soud rozhodl o vzájemném návrhu žalovaného vůči žalobci c/, odmítl.
[7] Usnesením ze dne 28. února 2013, č. j. 29 Cdo 129/2013-776, zamítl Nejvyšší soud návrh žalovaného (z 23. srpna 2012) na pokračování v dovolacím řízení, s tím, že předpoklady, za nichž Nejvyšší soud posuzoval účinky prohlášení konkursu na majetek žalovaného v době vydání usnesení ze dne 28. února 2008, nedoznaly změn.
[8] Podáním datovaným 12. listopadu 2015 sdělil dovolatel soudu, že již odpadla překážka bránící projednání jeho dovolání, žádaje o pokračování dovolacího řízení. K tomu budiž dodáno, že usnesením ze dne 28. července 2015, č. j. 12 K 37/2002-2272, které nabylo právní moci dne 4. září 2015, Krajský soud v Českých Budějovicích zrušil konkurs na majetek dovolatele po splnění rozvrhového usnesení, čímž odpadly účinky prohlášení konkursu na majetek dovolatele (§45 odst. 1 ZKV).
[9] V době po vydání usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2013 dále došlo k tomu, že:
1/ Usnesením ze dne 14. ledna 2015, č. j. KSBR 29 INS 30954/2012-A-55, zveřejněným v insolvenčním rejstříku dne 14. ledna 2015, v 10.25 hodin, zjistil Krajský soud v Brně úpadek žalobce a/ a jeho insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Martina Jelínka.
2/ Usnesením ze dne 18. února 2015, č. j. KSBR 29 INS 30954/2012-B-3, zveřejněným v insolvenčním rejstříku dne 18. února 2015, v 15.53 hodin, prohlásil Krajský soud v Brně konkurs na majetek žalobce a/.
3/ Podle údajů z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu B, vložky č. 6189, byl žalobce b/ vymazán z obchodního rejstříku k 18. červnu 2015, po ukončení likvidace.
[10] Na výše uvedeném základě uzavírá Nejvyšší soud, že ty účinky přerušení řízení ve vztahu mezi žalobcem b/ a žalovaným, jež se odvíjejí od prohlášení konkursu na majetek žalovaného, sice pominuly, překážkou pokračování v řízení o dovolání v rozsahu, v němž se týká žalobce b/, však je, že žalobce b/ v mezidobí zanikl (byl vymazán z obchodního rejstříku) bez právního nástupce. Tomu odpovídá zastavení dovolacího řízení v rozsahu, v němž se týkalo žalobce b/ (první výrok); srov. ustanovení §243c o. s. ř., ve spojení s ustanovením §107 odst. 1 a 2 o. s. ř. Dále Nejvyšší soud určil, že žalobce b/ a žalovaný nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (druhý výrok); srov. §243b odst. 4 o. s. ř., ve spojení s §224 odst. 1 o. s. ř. a §146 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.
[11] Ty účinky přerušení řízení ve vztahu mezi žalobcem a/ a žalovaným, jež se odvíjejí od prohlášení konkursu na majetek žalovaného, sice pominuly, překážkou pokračování v řízení o dovolání v rozsahu, v němž se týká žalobce a/, však je, že trvají ty účinky přerušení řízení, jež byly vyvolány prohlášením konkursu na majetek žalobce a/; srov. §263 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), v rozhodném znění; o tom Nejvyšší soud vyrozuměl účastníky řízení třetím výrokem tohoto usnesení .
[12] Podle ustanovení §264 insolvenčního zákona v přerušených řízeních, ve kterých v době prohlášení konkursu dlužník vystupoval jako žalobce nebo jiný navrhovatel, jakož i v dalších řízeních, ve kterých uplatňoval své pohledávky nebo jiná práva týkající se majetkové podstaty, lze pokračovat na návrh insolvenčního správce; dnem, kdy soudu, rozhodci nebo stálému rozhodčímu soudu, u kterého je řízení vedeno, došel jeho návrh na pokračování v řízení, se insolvenční správce stává účastníkem řízení místo dlužníka (odstavec 1). Jestliže insolvenční správce ve lhůtě určené mu soudem, rozhodcem nebo stálým rozhodčím soudem, u kterého je řízení vedeno, nepodal návrh na pokračování v řízení, mohou návrh na pokračování v řízení podat dlužník, popřípadě ostatní účastníci řízení s tím, že dlužník zůstává účastníkem řízení (odstavec 2).
[13] V dovolacím řízení ohledně žalobce a/ lze pokračovat za podmínek uvedených v §264 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, kde přednostní právo k podání návrhu na pokračování v řízení svědčí insolvenčnímu správci žalobce a/, jímž je Mgr. Martin Jelínek. Nejvyšší soud tedy insolvenčního správce žalobce a/ vyzval, aby mu v určené lhůtě sdělil, zda takový návrh podává (srov. čtvrtý výrok).
[14] Nejvyšší soud také (v intencích §252 odst. 1 insolvenčního zákona) vyrozumívá účastníky řízení o zániku plné moci udělené žalobcem a/ pro zastupování v řízení advokátu JUDr. Františku Honsovi (srov. pátý výrok).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. října 2017
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu