ECLI:CZ:NS:2017:29.ICDO.99.2016.2
MSPH 96 INS XY
196 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 99/2016-331
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce QI investiční společnosti, a. s. , se sídlem v Praze 1, Rybná 682/14, PSČ 110 05, identifikační číslo osoby 27911497, zastoupeného JUDr. Pavlem Hráškem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Týnská 1053/21, PSČ 110 00, proti žalovaným 1/ Mgr. Lukáši Hojdnovi, LL.B. , se sídlem v Praze 10, Francouzská 299/98, PSČ 101 00, jako zástupci insolvenční správkyně dlužnice Mgr. Marcely Kettnerové, zastoupenému Mgr. Hubertem Müllerem, advokátem, se sídlem ve Znojmě, Mičurinova 1752/9, PSČ 669 02, a 2/ M. K. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Milanem Hulíkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1615/1, PSČ 110 00, o určení pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 196 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci druhé žalované, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 96 INS XY, o dovolání druhé žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. listopadu 2015, č. j. 196 ICm XY, a proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. května 2016, č. j. 196 ICm XY, 104 VSPH XY (MSPH 96 INS XY), a o návrhu druhé žalované na odklad vykonatelnosti těchto rozsudků, takto:
Návrh druhé žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. května 2016, č. j. 196 ICm XY, 104 VSPH XY (MSPH 96 INS XY), a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. listopadu 2015, č. j. 196 ICm XY, se zamítá .
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 12. listopadu 2015, č. j. 196 ICm XY, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“):
1/ Odmítl žalobu v rozsahu, v němž se žalobce (QI investiční společnost, a. s.) domáhal vůči žalovaným (1/ Ing. Jaroslavě Dlabolové, jako insolvenční správkyni dlužnice M. K. a 2/ dlužnici) určení, že jeho pohledávka, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužnice ve výši 2.738.959,48 Kč jako zajištěná a nevykonatelná pohledávka číslo 1, je co do pořadí, pravosti i výše po právu (bod I. výroku).
2/ Odmítl žalobu v rozsahu, v němž se žalobce domáhal vůči žalovaným určení, že jeho pohledávka, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužnice ve výši 45.168 Kč jako vykonatelná pohledávka číslo 2, je co do pořadí, pravosti i výše po právu (bod II. výroku).
3/ Zamítl žalobu v rozsahu, v němž se žalobce domáhal vůči žalovaným určení, že jeho pohledávka, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužnice ve výši 127.797,55 Kč jako nevykonatelná pohledávka číslo 3, je co do pořadí, pravosti i výše po právu (bod III. výroku).
4/ Zamítl žalobu v rozsahu, v němž se žalobce domáhal vůči žalovaným určení, že jeho pohledávka, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužnice ve výši 64.589,59 Kč jako nevykonatelná pohledávka číslo 4, je co do pořadí, pravosti i výše po právu (bod IV. výroku).
5/ Uložil žalobci zaplatit do 3 dnů od právní moci rozhodnutí na náhradě nákladů řízení první žalované částku 12.342 Kč (bod V. výroku) a druhé žalované částku 20.570 Kč (bod VI. výroku).
[2] K odvolání žalobce (jež směřovalo proti bodům III. až VI. výroku rozsudku insolvenčního soudu) a druhé žalované (jež směřovalo proti bodům I. a II. výroku rozsudku insolvenčního soudu) Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 23. května 2016, č. j. 196 ICm XY, 104 VSPH XY (MSPH 96 INS XY):
1/ Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku, v části bodu III. výroku ohledně částky 30.197,80 Kč a v bodech V. a VI. výroku (první výrok, část věty před středníkem).
2/ Změnil rozsudek insolvenčního soudu ve zbývající části bodu III. výroku tak, že určil, že pohledávka P1/3 je po právu ve výši 97.399,75 Kč (první výrok, část věty za prvním středníkem) a v bodu IV. výroku tak, že určil, že pohledávka P1/4 je po právu ve výši 64.589,59 Kč (první výrok, část věty za druhým středníkem).
3/ Uložil žalobci zaplatit do 3 dnů od právní moci rozhodnutí na náhradě nákladů odvolacího řízení první žalované částku 6.787,20 Kč (druhý výrok) a druhé žalované částku 2.153,52 Kč (třetí výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu a výslovně též proti rozsudku insolvenčního soudu podala druhá žalovaná dovolání, požadujíc, aby je Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
[4] V rámci podaného dovolání navrhla dovolatelka současně odklad vykonatelnosti obou rozsudků z příčin popsaných na str. 15 dovolání, tedy proto, aby předešla zpeněžování svého majetku v insolvenci. Podáním datovaným 20. listopadu 2017, došlým Nejvyššímu soudu 28. listopadu 2017, dovolatelka žádost o odklad vykonatelnosti zopakovala, poukazujíc na to, že žalobce má zájem nakládat s nemovitostmi sepsanými v majetkové podstatě dovolatelky, ač dle názoru státního zastupitelství pro Prahu 10 došlo k uznání pohledávky nejspíše trestným činem insolvenční správkyně .
[5] Rozhodné znění zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), pro dovolací řízení (ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Srov. k tomu dále (ve vazbě na skutečnost, že insolvenční řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2014, sen. zn. 29 ICdo 33/2014, uveřejněné pod číslem 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) [ usnesení je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu ] .
[6] Podle ustanovení §243 písm. a/ o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
[7] V usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, Nejvyšší soud shrnul, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a/ o. s. ř. ( v rozhodném znění ), patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně),
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [ dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí ] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
[8] V mezích takto ustavených kriterií důvod odložit vykonatelnost obou rozsudků není dána.
[9] Charakter rozhodnutí, podle kterého nelze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, má obecně vzato též rozhodnutí o odmítnutí žaloby nebo o jejím zamítnutí. Z tohoto pohledu (nehledě k tomu, že dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně vůbec nelze podat; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2009, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) u žádného z výroků, jimiž insolvenční soud rozhodoval o žalobě (výroky I. a II. o odmítnutí žaloby a výroky III. a IV. o zamítnutí žaloby), nepřichází v úvahu výkon rozhodnutí nebo exekuce a tudíž ani odklad vykonatelnosti. Totéž platí pro výrok, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek insolvenčního soudu ve výrocích o odmítnutí žaloby a v části bodu III. výroku o zamítnutí žaloby ohledně částky 30.197,80 Kč (první výrok, část věty před středníkem).
[10] Spor o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky v insolvenčním řízení je nadto sporem určovacím, podle kterého nelze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci ani v případě plného úspěchu přihlášeného věřitele s takovým určením. To vylučuje jako bezpředmětnou též žádost o odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu v části, ve které odvolací soud změnil rozsudek insolvenčního soudu ve zbývající části bodu III. výroku (první výrok, část věty za prvním středníkem) a v bodu IV. výroku (první výrok, část věty za druhým středníkem).
[11] Odklad vykonatelnosti dovoláním napadených výroků o nákladech řízení je pojmově vyloučen v rozsahu, v němž se tyto výroky netýkají dovolatelky. Ve zbývajícím rozsahu (šestý výrok rozsudku insolvenčního soudu, první výrok rozsudku odvolacího soudu, část věty před středníkem v rozsahu, v němž se jím potvrzuje šestý výrok rozsudku insolvenčního soudu, a třetí výrok rozsudku odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení mezi žalobcem a druhou žalovanou) nepřichází odklad vykonatelnosti v úvahu již proto, že oprávněnou podle těchto výroků je dovolatelka, jíž výkonem takových výroků (v její prospěch znějících) žádná (natož závažná) újma objektivně hrozit nemůže.
[12] Závěrem Nejvyšší soud dodává, že nepřehlédl, že usnesením ze dne 9. ledna 2017, č. j. MSPH 96 INS XY, ustanovil insolvenční soud [dle §33 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění pozdějších předpisů] zástupcem insolvenční správkyně dlužnice Mgr. Lukáše Hojdna LL.B. (poukazuje na to, že Ministerstvo spravedlnosti dne 4. ledna 2017 pozastavilo insolvenční správkyni dlužnice právo vykonávat činnost insolvenčního správce podle ustanovení §10 odst. 1 písm. a/ zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčním správcích, ve znění pozdějších předpisů). Tato skutečnost se promítla v označení prvního žalovaného v záhlaví tohoto rozhodnutí.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 6. prosince 2017
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu