ECLI:CZ:NS:2017:29.ND.284.2017.1
sp. zn. 29 Nd 284/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce Mgr. B. Č. , proti žalovanému Mgr. R. C. , zastoupenému JUDr. Tomášem Holoubkem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Sudoměřská 185/10, PSČ 130 00, za účasti Střední odborné školy uměleckořemeslné s. r. o. , se sídlem v Praze 9 - Vysočanech, Podkovářská 797/4, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 25641018, zastoupené JUDr. Tomášem Holoubkem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Sudoměřská 185/10, PSČ 130 00, jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalovaného, o určení neplatnosti jmenování ředitelem školy a o určení neplatnosti pracovní smlouvy vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 12 C 167/2017, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu prvního stupně z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 12 C 167/2017 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 9.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Okresního soudu v Blansku (dále jen „okresní soud“) 13. června 2017 (vedenou pod sp. zn. 12 C 167/2017) se žalobce (Mgr. B. Č.) domáhá vůči žalovanému (Mgr. R. C.) za účasti Střední odborné školy uměleckořemeslné s. r. o. (dále též jen „škola“), jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalovaného, určení neplatnosti jmenování žalovaného ředitelem školy a určení neplatnosti pracovní smlouvy uzavřené 13. července 2015 mezi žalovaným a školou.
V rámci vyjádření k žalobě z 10. července 2017 (č. l. 74) žalovaný navrhl, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 9 (dále jen „obvodní soud“), u kterého již probíhají související řízení o určení, že pracovní poměr žalobce trvá (pod sp. zn. 7 C 329/2015) a o zaplacení dlužné mzdy žalobci (pod sp. zn. 9 C 266/2015), a v jehož obvodu se nachází pracoviště žalovaného a sídlo vedlejšího účastníka a zdržuje se zde během pracovního týdne i žalobce.
Vedlejší účastník s přikázáním věci jinému soudu souhlasil (č. l. 77), žalobce nikoli (č. l. 79), když poukazuje na to, že:
- s respektem k trvalému bydlišti žalovaného si již před podáním žaloby zajistil v místě právní zastupování pro soudní jednání,
- v místě příslušném sídlu vedlejšího účastníka by se žalovaný mohl skrývat za vedlejšího účastníka, jehož jednatelem se stal 22. května 2017,
- u obvodního soudu neprobíhají řízení mezi žalobcem a žalovaným (jak nepravdivě tvrdí žalovaný), nýbrž řízení mezi žalobcem a vedlejším účastníkem.
Podle ustanovení §12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený okresnímu soudu, u nějž je věc vedena, i obvodnímu soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba - jako výjimku - vykládat restriktivně.
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (které je dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Bez zřetele k tomu, zda spory zahájené žalobcem u obvodního soudu jsou vedeny jen proti vedlejšímu účastníku, je jejich předmětová provázanost se sporem zahájeným u okresního soudu zřejmá (i z obsahu podání žalobce v této věci). Na možnost žalovaného případně se k věci vyjadřovat (jako jednatel) prostřednictvím vedlejšího účastníka, nemá vliv okolnost, u kterého soudu prvního stupně je řízení vedeno. Tvrzení žalobce, že si zajistil zastupování v obvodu okresního soudu, nepřikládá Nejvyšší soud pro účely zvážení delegace vhodné právní relevanci, když žalobce dosud v řízení činí podání jako nezastoupený (žádné zastoupení nedokládá).
Vzhledem k výše řečenému má Nejvyšší soud za to, že u obvodního soudu, u nějž probíhají předmětově související řízení, bude hospodárněji, rychleji a po skutkové stránce spolehlivěji a důkladněji projednána i věc vedená dosud u okresního soudu.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. srpna 2017
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu