ECLI:CZ:NS:2017:29.NSCR.223.2016.1
KSHK 42 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 223/2016-B-46
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníků a) M. Ř. , narozeného XY a b) M. Ř. , narozené 24. října 1970, obou bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 42 INS XY, o vydání výtěžku zpeněžení, o dovolání insolvenčního správce dlužníků Insolvency Project v. o. s. , se sídlem v Hradci Králové, Dukelská třída 15/16, PSČ 500 02, identifikační číslo osoby 28 86 09 93, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. září 2016, č. j. KSHK 42 INS XY, 3 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 11. srpna 2016, č. j. KSHK 42 INS XY, vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce (Insolvency Project v. o. s.) vydal zajištěným věřitelům (ZELENINA - DRINKS, s. r. o., Mgr. Ing. Radimu Opletalovi a České republice - České správě sociálního zabezpečení) výtěžek ze zpeněžení v částkách 36.749,28 Kč, 6.471,- Kč a 31.825,- Kč (výrok I.), insolvenčnímu správci uložil provést vydání výtěžku zpeněžení podle upraveného seznamu přihlášek nejpozději do tří dnů od právní moci rozhodnutí, zapsat do upraveného seznamu přihlášek k pohledávce zajištěného věřitele, jaká částka na ni byla vyplacena, eventuelně jaká její zbývající část se vypořádá v rozvrhu a podat soudu písemnou zprávu o provedeném vydání výtěžku do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí (výrok II.) a insolvenčnímu správci přiznal zálohu na odměnu ve výši 8.172,44 Kč včetně daně z přidané hodnoty (výrok III.).
Proti usnesení insolvenčního soudu v rozsahu výroku III. podal insolvenční správce odvolání, požaduje, aby v označeném výroku odvolací soud usnesení insolvenčního soudu změnil tak, že určí jeho odměnu ve výši 9.171,17 Kč.
Vrchní soud v Praze k odvolání insolvenčního správce usnesení insolvenčního soudu v napadeném rozsahu potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podal insolvenční správce dovolání, které má za přípustné, neboť „jde o rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí a napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena“; současně nejde o věc vyloučenou z dovolacího přezkumu podle ustanovení §238 nebo ustanovení §238a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Požaduje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že insolvenčnímu správci bude přiznána odměna v částce 9.171,17 Kč včetně daně z přidané hodnoty.
Dovolání insolvenčního správce, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §238 odst. 1 o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné (…) c) proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (…).
Usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu o odměně insolvenčního správce z výtěžku zpeněžení zajištění (§1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů), je usnesením, kterým se odvolací řízení končí.
Zbývá posoudit, zda se na danou věc nevztahuje některý z případů omezení přípustnosti dovolání, jak jsou upraveny v ustanovení §238 odst. 1 o. s. ř.
V poměrech dané věci je nepochybné, že dovolatel nesouhlasí s přiznanou výší zálohy na odměnu insolvenčního správce v rozsahu částky 998,73 Kč (rozdíl mezi dovolatelem požadovanou částkou 9.171,17 Kč a insolvenčním soudem přiznanou částkou 8.172,44 Kč); napadá tak rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč; současně nejde o žádný z případů, jež by v intencích ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. vylučovaly aplikaci takto nastavovaného omezení (nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o vztah pracovněprávní).
Obecně k možnosti užití ustanovení §238 odst. 1 o. s. ř. i na rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 66/2013, uveřejněné pod číslem 104/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Konečně Nejvyšší soud dodává, že právní úprava přípustnosti dovolání obsažená v občanském soudním řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013, již neobsahuje [na rozdíl od ustanovení §238a odst. 1 písm. a) a odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném do 31. prosince 2012] zvláštní úpravu dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto v insolvenčním řízení.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. ledna 2017
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu