ECLI:CZ:NS:2017:29.NSCR.24.2017.1
KSBR 28 INS 27141/2015
sp. zn. 29 NSČR 24/2017-A-149
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Tomáše Brauna v insolvenční věci dlužníka ENERGOSUN a. s. , se sídlem v Brně, Mečová 358/8, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 28386477, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 28 INS 27141/2015, o insolvenčním návrhu věřitelů 1/ RALT COMPANY s. r. o. , se sídlem v Dobřejovicích, Lipová 181, PSČ 251 01, identifikační číslo osoby 02138816, 2/ Glory Daze Associated S. A. , se sídlem 33 Porter Road, P. O. Box 3169, PMB 103, Road Town, Tortola, Britské Panenské ostrovy, registrační číslo 584444, zastoupeného Mgr. Karlem Somolem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, PSČ 110 00, a 3/ LEVAPLECK LTD. , se sídlem v Coventry, THE APEX, Sheriffs Orchard 0, CV1 3PP, Spojené Království Velké Británie a Severního Irska, registrační číslo 9212937, zastoupenému JUDr. Daliborem Kalcso, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Resslova 956/13, PSČ 500 02, za účasti Krajského státního zastupitelství v Brně , se sídlem v Brně, Mozartova 3, PSČ 601 52, o návrhu na nařízení předběžného opatření dle §113 insolvenčního zákona, o dovolání Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s. , se sídlem v Praze 4 - Nuslích, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29414873, insolvenčního správce dlužníka, zastoupeného JUDr. Zbyňkem Jirouškem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Táborská 65/29, PSČ 140 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. listopadu 2016, č. j. KSBR 28 INS 27141/2015, 1 VSOL 519/2016-A-132, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 3. března 2016, č. j. KSBR 28 INS 27141/2015-A-56, rozhodl Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) o návrhu předběžného insolvenčního správce dlužníka [ Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s. (dále též jen „společnost A“) ] na nařízení předběžného opatření tak, že:
[1] Zakázal dlužníku jakkoli nakládat s označenou licencí, udělenou 23. listopadu 2010 (dále jen „licence č. 1“) [ bod I. výroku ] .
[2] Zakázal společnosti FAIPON s. r. o. (dále jen „společnost F“) jakkoli nakládat s označenou licencí, udělenou 2. prosince 2015 (dále jen „licence č. 2“) [ bod II. výroku ] .
[3] Určil, že dlužník je oprávněn činit veškerá právní jednání nebo procesní úkony ve vztahu k licenci č. 1 pouze s předchozím souhlasem předběžného správce (bod III. výroku).
[4] Přikázal společnosti ČEZ Prodej, s. r. o. (dále jen „společnost Č“), aby veškerá plnění ve prospěch dlužníka nebo společnosti F vyplývající z označených smluv o výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů plnila ode dne vydání předběžného opatření na zvláštní účet zřízený předběžným insolvenčním správcem (bod IV. výroku).
[5] Uložil předběžnému insolvenčnímu správci zřízení onoho zvláštního účtu do 3 dnů od doručení rozhodnutí (bod V. výroku) a povolil mu použití tam zaslaných prostředků jen na hrazení nutných výdajů spojených s provozem označeného fotovoltaického zdroje (bod VI. výroku).
[6] Zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, podle kterého by společnost F byla oprávněna činit veškerá právní jednání nebo procesní úkony ve vztahu k licenci č. 2 pouze s předchozím souhlasem předběžného insolvenčního správce (bod VII. výroku).
[7] Určil, že rozhodnutí je účinné okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (bod VIII. výroku).
K odvolání společnosti F, prvního insolvenčního navrhovatele a dlužníka Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením:
[1] Změnil usnesení insolvenčního soudu v bodech I., II. a III. výroku tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítl (první výrok).
[2] Potvrdil usnesení insolvenčního soudu v té části bodu IV. výroku, která se týkala dlužníka (druhý výrok).
[3] Změnil usnesení insolvenčního soudu v té části bodu IV. výroku, která se týkala společnosti F, tak, že potud návrh na vydání předběžného opatření zamítl (třetí výrok).
Proti měnícím výrokům usnesení odvolacího soudu podala společnost A (nynější insolvenční správce dlužníka) dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené části rozhodnutí změnil tak, že usnesení insolvenčního soudu se potud potvrzuje.
Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako objektivně nepřípustné. Učinil tak proto, že podle ustanovení §238 odst. 1 písm. f/ o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné též proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběžném opatření.
O tom, že úprava nepřípustnosti dovolání (tam, kde by jinak mohlo být přípustné dle §237 o. s. ř.) proti rozhodnutím o předběžných opatřeních dle §238 odst. 1 písm. f/ o. s. ř. neodporuje (jde-li o rozhodnutí o předběžných opatřeních vydaná insolvenčním soudem v insolvenčním řízení) zásadám, na kterých spočívá insolvenční řízení [ srov. ustanovení §7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), na které potud poukazuje dovolatel], Nejvyšší soud nemá žádných pochyb.
Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud rozhodoval o odvolání proti usnesení insolvenčního soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření v insolvenční věci, odmítl Nejvyšší soud (bez dalšího) jako nepřípustné (s poukazem na ustanovení §238 odst. 1 písm. f/ o. s. ř.) např. usnesením ze dne 29. září 2014, sen. zn. 29 NSČR 92/2014 [usnesení je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže) dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu ], nebo usnesením ze dne 29. září 2014, sen. zn. 29 NSČR 98/2014 (ústavní stížnost proti němu podanou odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 5. května 2015, sp. zn. II. ÚS 3894/2014, dostupným na webových stránkách Ústavního soudu ).
Podle jiných ustanovení (§238a o. s. ř.) dovolání též není přípustné.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. dubna 2017
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu