ECLI:CZ:NS:2017:3.TDO.1182.2017.1
sp. zn. 3 Tdo 1182/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. října 2017 o dovolání, které podal obviněný P. V. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 6. 2017 sp. zn. 8 To 215/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 13 T 98/2016, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 29. 3. 2017 sp. zn. 13 T 98/2016 byl obviněný P. V. uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle §205 odst. 2 trestního zákoníku [v bodě 1] a přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. f) trestního zákoníku [v bodě 2]. Za to byl podle §205 odst. 2 trestního zákoníku a §43 odst. 1 trestního zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na osmnáct měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně usnesením ze dne 13. 6. 2017 sp. zn. 8 To 215/2017 , jímž je podle §256 trestního řádu jako nedůvodné zamítl.
Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním , v němž uplatnil důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. c) trestního řádu. Obviněný namítl, že výzvou Okresního soudu v Jihlavě č. j. 5 T 35/2016-54 byl vyzván, aby nejpozději do 25. 6. 2016 nastoupil výkon trestu v jiné trestní věci. Trest nenastoupil, ale byl policejním orgánem zadržen 29. 7. 2017 na základě příkazu Okresního soudu v Jihlavě č. j. 5 T 35/2016-56. Podle obviněného došlo samotným zadržením k počátku výkonu trestu odnětí svobody uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě č. j. 5 T 35/2016-51. Podle §36 odst. 1 písm. a) trestního řádu tedy musel mít obhájce už v přípravném řízení v nyní projednávané věci, jelikož byl ve výkonu trestu. Nebyly tak splněny podmínky pro konání zkráceného přípravného řízení, ale mělo být zahájeno trestní stíhání podle §160 odst. 1 trestního řádu. Tím, že mu ve věci již od počátku nebyl ustanoven obhájce, došlo podle obviněného k porušení práva na spravedlivý proces. V doplnění dovolání obviněný uvedl, že navíc u něj byl dán důvod vazby a nutné obhajoby, a proto nemělo být zkrácené přípravné řízení konáno. Omezen byl i v tom, že nemohl řádně a včas zahájit se státním zástupcem jednání týkající se dohody o vině a trestu.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k trestního řádu zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 6. 2017 č. j. 8 To 215/2017-114, jakož i rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 29. 3. 2017 č. j. 13 T 98/2016-93.
Opis dovolání obviněného byl samosoudcem soudu prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci s upozorněním, že se může k dovolání písemně vyjádřit a souhlasit s projednáním dovolání v neveřejném zasedání. K dnešnímu dni však dovolací soud neobdržel vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného, a ani žádný jiný přípis, jímž by deklaroval zájem tohoto svého práva, jakož i práva vyplývajícího z §265r odst. 1 písm. c) trestního řádu, využít. Na tomto místě je třeba připomenout, že vyjádření obviněného k dovolání nejvyššího státního zástupce či naopak vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného není podmínkou pro projednání podaného dovolání a zákon v tomto směru nestanoví žádnou lhůtu, jejíhož marného uplynutí by dovolací soud byl povinen vyčkat.
Obviněný P. V. je podle §265d odst. 1 písm. b) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§265e odst. 1 trestního řádu), prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 věta první trestního řádu) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v §265f odst. 1 trestního řádu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c trestního řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a trestního řádu. Shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) trestního řádu, neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) trestního řádu, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b trestního řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) trestního řádu, na který je v dovolání odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. §265i odst. 1, 3 trestního řádu).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. c) trestního řádu je dán tehdy, jestliže obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl. Předmětný dovolací důvod tak míří zejména na případy, kdy došlo k porušení ustanovení o nutné obhajobě (§36 a §36a trestního řádu). Pokud obviněný v projednávané věci argumentuje tím, že v řízení měl mít obhájce již od počátku zadržení vzhledem k úpravě §36 odst. 1 písm. a) trestního řádu, jsou jeho výhrady z hlediska uplatněného důvodu dovolání relevantní. Jak ovšem dovolací soud zjistil, jedná se o námitky zjevně neopodstatněné.
S výhradami dovolatele se již odpovídajícím způsobem vypořádal odvolací soud, přičemž na jeho závěry lze plně odkázat. Podle předloženého trestního spisu byl obviněný zadržen na základě oznámení o krádeži zboží v obchodě a následně mu bylo sděleno podezření z přečinu krádeže podle §205 odst. 2 trestního zákoníku a byl vyslechnut v procesním postavení podezřelého. Je nepochybné, že za této situace se nenacházel ve výkonu trestu odnětí svobody ve smyslu §36 odst. 1 písm. a) trestního řádu. Obviněný zde skutečně zaměňuje počátek výkonu trestu odnětí svobody se započítáním doby zadržení do výkonu trestu podle §92 trestního zákoníku. K započítání dochází až zpětně ve stádiu vykonávacího řízení, a to ke dni nařízení trestu rozhodnutím podle §334 trestního řádu. Výslech obviněného v době jeho zadržení se uskutečnil ještě před nástupem výkonu trestu. Z těchto důvodů nedopadají na projednávaný případ závěry usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod č. 23/2015 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, podle nichž provedení zkráceného přípravného řízení ve smyslu §179f odst. 1 písm. a) trestního řádu per analogiam zásadně brání, je-li obviněný ve výkonu trestu odnětí svobody v jiné trestní věci a nemá obhájce.
Nad rámec uvedeného je třeba rovněž zdůraznit, že námitky obviněného nemají ani své materiální opodstatnění. Tyto výhrady totiž obviněný uplatnil až v rámci opravného prostředku, přičemž v předchozí fázi řízení neměl proti postupu orgánů činných v trestním řízení námitek. Především však samotná výpověď obviněného z přípravného řízení neměla pro rozhodnutí o vině žádný význam, neboť soud vycházel z výpovědi obviněného učiněné u hlavního líčení za přítomnosti obhájkyně, a jeho výpověď z přípravného řízení nebyla ani čtena. U hlavního líčení se obviněný k trestné činnosti doznal a skutečnosti uvedené v návrzích na potrestání označil za nesporné. Skutečnost, že obviněný neměl v přípravném řízení obhájce, proto nemohla ovlivnit jeho právo na spravedlivý proces a ani založit existenci důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. c) trestního řádu.
Vzhledem k tomu, že relevantně uplatněné dovolací námitky obviněného nebyly shledány opodstatněnými, Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu odmítl jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) trestního řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran [srov. §265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n trestního řádu).
V Brně dne 4. října 2017
JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu