ECLI:CZ:NS:2017:3.TDO.1247.2017.1
sp. zn. 3 Tdo 1247/2017-36
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 11. 2017 o dovolání, které podal obviněný J. Š. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 4. 2017, sp. zn. 2 To 17/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 7 T 14/2016, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání obviněného J. Š. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 7 T 14/2016 , byl obviněný J. Š. uznán vinným pod bodem 1) výroku o vině zločinem znásilnění podle §185 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), pod bodem 2) zločinem znásilnění podle §185 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku, pod bodem 2), 3), 6) zločinem pohlavního zneužití podle §187 odst. 1, 2 tr. zákoníku, pod bodem 1), 2), 3), 6) přečinem zneužití dítěte k výrobě pornografie podle §193 odst. 1 tr. zákoníku, pod bodem 2), 3), 4), 6) přečinem ohrožování výchovy dítěte podle §201 odst. 1 písm. a), d), odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku, pod bodem 3) přečinem svádění k pohlavnímu styku podle §202 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku, pod bodem 4) přečinem šíření pornografie podle §191 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, pod bodem 4), 5) přečinem výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle §192 odst. 2 tr. zákoníku, pod bodem 5) přečinem výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle §192 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle §192 odst. 3 tr. zákoníku, pod bodem 6) spoluobviněná K. Š. zločinem pohlavního zneužití podle §187 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku a přečinem zneužití dítěte k výrobě pornografie podle §193 odst. 1 tr. zákoníku a pod bodem 6), 7) přečinem ohrožování výchovy dítěte podle §201 odst. 1 písm. a), d), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, kterých se dopustili jednáním spočívajícím v tom, že (včetně pravopisných chyb a překlepů)
1) „přesně nezjištěného dne s největší pravděpodobností v roce 2015 v místě trvalého bydliště v bytě na adrese H. B. poškozené nevlastní dceři nezl. „XXXXX“*), jejíž věk znal, po jejím uspání podáním blíže nezjištěného preparátu, čímž ji lstí uvedl do stavu bezbrannosti, zaváděl do pochvy plastovou nádobku na odběr moči a prst své ruky a vykonal na ní anální pohlavní styk, přičemž si vše natáčel na kameru zn. SONY HDR-AS20, a nejméně 5 videí majících charakter tzv. dětské pornografie si v elektronické podobě pod názvy MAH00588.MP4, MAH00589.MP4, MAH00590.MP4, MAH00591.MP4 a MAH00592.MP4 zálohoval v paměti paměťové karty zn. Samsung Micro SDHC,“
2) „v přesně nezjištěné dny s největší pravděpodobností v roce 2015 v místě trvalého bydliště v bytě na adrese H. B. opakovaně v rámci své sexuální nezdrženlivosti přiměl pro nedostatek věku trestně neodpovědnou nezl. „XXXXX“*), jejíž věk znal a na jejíž výchově se podílel, k pohlavnímu styku s jeho synem nezl. „YYYYY“*), jehož věk znal, který spočíval v tom, že se od nezl. „YYYYY“*) nechávala rukou osahávat na přirození a umožnila mu, aby se snažil jí zasunout do pochvy svůj pohlavní úd, aniž by toho byl schopen, přičemž si byl vědom, že nezl. „YYYYY“*) pro svůj věk není schopen chápat smysl tohoto svého jednání, není si vědom jeho protiprávnosti a nemá tudíž důvod se mu účinně bránit, čímž zneužil jeho bezbrannosti, přitom vědomě ohrozil mravní vývoj obou poškozených dětí a závažným způsobem porušil svoji povinnost rodiče a manžela rodiče náležitě pečovat o jejich mravní vývoj, aby se poškození zejména nezačali předčasně chovat promiskuitně, vše ze zavrženíhodné pohnutky pro svoje vlastní sexuální uspokojení protiprávního charakteru a opatřit si tzv. dětskou pornografii, kterou směňoval, nebot' průběh tohoto činu si fotografoval a natáčel za použití fotoaparátu zn. Olympus C - 500 a nejméně 12 foto souborů (pod názvy PIOI0867.JPG až PlOI0878.JPG) a nejméně 3 videozáznamy pod názvy MAH00061.MP4, MAH00062.MP4 a MAH00064.MP4), na nichž se nezl. „YYYYY“*) snaží zasunout nezl. „XXXXX“*) penis do vagíny, majících charakter tzv. dětské pornografie, si v elektronické podobě uložil v paměti pevného disku zn. Samsung,“
3) „v přesně nezjištěných dnech v období od roku 2013 do poloviny ledna 2016 zpravidla v místě trvalého bydliště v bytě na adrese H. B. a v osobním motorovém vozidle svoji nevlastní dceru nezl. „XXXXX“*), jejíž věk znal, v době, kdy o ni byl povinen jako manžel její matky řádně pečovat a dbát o její řádný mravní vývoj, pro vlastní sexuální uspokojení opakovaně osahával mj. přes oděv v rozkroku, nejméně ve třech případech se od ní nechal po manuální masturbaci orálně uspokojit a nejméně ve třech případech na ní vykonal anální pohlavní styk, za což jí kupoval, co si přála, zneužívaje přitom svého postavení nevlastního otce a z něho vyplývajícího vlivu na ni a důvěry, kterou v něho měla, přičemž tím současně vědomě ohrozil její mravní vývoj a závažným způsobem porušil svoji povinnost manžela rodiče náležitě pečovat o jejich mravní vývoj, aby se zejména nezačala předčasně chovat promiskuitně, vše ze zavrženíhodné pohnutky pro svoje vlastní sexuální uspokojení protiprávního charakteru a opatřit si tzv. dětskou pornografii, kterou směňoval, neboť si během tohoto jednání pořizoval snímky zachycující nezl. „XXXXX“*) samotnou nebo je oba při společných sexuálních praktikách způsobem majícím charakter tzv. dětské pornografie,“
4) „v přesně nezjištěných dnech v období od roku 2013 do poloviny ledna 2016 v místě trvalého bydliště v bytě na adrese H. B. své nevlastní dceři nezl. „XXXXX“*), jejíž věk znal, opakovaně umožnil sledovat přes internet přístupná elektronická pornografická díla zachycující sexuální praktiky mezi dospělými osobami a mezi dospělými osobami a dětmi, přičemž tím současně vědomě ohrozil její mravní vývoj a závažným způsobem porušil svoji povinnost manžela rodiče náležitě pečovat o její mravní vývoj, aby se zejména nezačala předčasně chovat promiskuitně,“
5) „v období nejméně od dubna roku 2009 do poloviny ledna 2016 si zpravidla v místě svého bydliště na adrese H. B. prostřednictvím internetu za použití výpočetní techniky prohlížel, stahoval a uložil si v paměti různých elektronických medií, a to externího pevného disku zn. Samsung, paměťové karty zn. PNY 8GB ve videokameře zn. Canon model MVX35, notebooku zn. Asus, tabletu zn. Lenovo A330-H, X-BOXu 360 model 1538, digitálního fotoaparátu zn. Olympus C-500 ZOOM s paměťovou kartou XD zn. Olympus lG, paměťové karty SDHC zn. PNY, paměťové karty zn. Kingston MicroSD 2GB, paměťové karty MicroSD 2 GB a pamět'ové karty zn. Samsung Micro SDHC nejméně 51000 elektronických fotosouborů a nejméně 5730 elektronických video souborů majících charakter tzv. dětské pornografie a tato paměťová media s předmětným závadovým obsahem přechovával zejména v osobním motorovém vozidle zn. Volkswagen Touran IT, přičemž rovněž v rámci jím v období od 23.04.2009 do 12.01.2016 založené a užívané internetové e-mailové schránky přechovával a jejím prostřednictvím rozeslal min. 2000 foto souborů a min. 10 videosouborů majících charakter elektronického pornografického díla, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě nebo osobu, jež se jeví být dítětem, a v období ode dne 4.2.2014 do dne 20.8.2015 v jím založené a užívané internetové e-mailové schránce přechovával a jejím prostřednictvím rozeslal min. 11000 fotosouborů a min. 200 videosouborů majících charakter elektronického pornografického díla, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě nebo osobu, jež se jeví být dítětem,“
6) „v přesně nezjištěných dnech v období od roku 2013 do prosince 2014 společně v místě trvalého bydliště na adrese H. B. opakovaně v přesně nezjištěném počtu případů zneužili společně vychovávanou dceru nezl. „XXXXX“*), jejíž věk znali, k účasti při společných sexuálních hrátkách, jejichž průběh za použití digitálního fotoaparátu zn. Olympus C-500 ZOOM s vloženou paměťovou kartou typu XD zn. Olympus I GB, oba fotili, čímž vyráběli tzv. dětskou pornografii, když byly pořízeny mj. fotografie zachycující poškozenou zcela nahou sedící v klíně ležícího obnaženého obžalovaného, jehož penis překrýval její genitál a obžalovaného klečícího se ztopořeným penisem u análního otvoru poškozené v poloze na čtyřech, další fotografie zachycující nahou poškozenou samotnou nebo společně s obžalovanými v pozicích vyzývavě předvádějících pohlavní orgány a v polohách skutečného pohlavního styku obžalovaných v přítomnosti nezl. „XXXXX“*), zneužívaje přitom svého postavení matky a nevlastního otce a z něho vyplývajícího vlivu na ni a důvěry, kterou v ně měla, čímž současně vědomě ohrozili její mravní vývoj a závažným způsobem porušili svoji povinnost rodiče a manžela rodiče náležitě pečovat o její mravní vývoj, aby se zejména nezačala předčasně chovat promiskuitně, přičemž obžalovaný J. Š. vše činil ze zavrženíhodné pohnutky pro svoje vlastní zvrhlé sexuální uspokojení protiprávního charakteru a opatřit si tzv. dětskou pornografii, kterou směňoval,“
7) „v období nejméně od roku 2013 do poloviny ledna 2016 v místě trvalého bydliště bytě na adrese H. B. vědomě ohrozila řádný mravní vývoj svých dětí poškozených nezl. „XXXXX“*) a nezl. „YYYYY“*), neboť svému manželovi obžalovanému J. Š. umožnila, aby je s vzhledem k jejich nízkému věku zcela předčasně a nepřiměřeným způsobem opakovaně zasvěcoval do různých sexuálních aktivit, mj. vzájemných, a strpěla, aby ji nezl. „YYYYY“*) dle pokynů obviněného J. Š. opakovaně osahával na nahém přirození, čímž závažným způsobem porušila svoji povinnost rodiče náležitě pečovat o mravní vývoj obou svých poškozených dětí, aby se poškození zejména nezačali předčasně chovat promiskuitně.“
Za to byl obviněný J. Š. podle §185 odst. 3 tr. zákoníku za použití ustanovení §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 9 (devíti) let.
Podle §56 odst. 3 tr. zákoníku byl obviněný pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Podle §99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku bylo obviněnému uloženo ústavní ochranné sexuologické léčení.
Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest propadnutí věci, a to:
1 ks tablet Lenovo A330-H,
1 ks Micro SD 2GB nezjištěné v. č.,
1 ks X-BOX 360 model 1538, s napájecím zdrojem,
1 ks digitální fotoaparát zn. Olympus C-500 ZOOM, s paměťovou XD kartou zn. Olympus 1GB,
1 ks přenosný počítač zn. Asus,
1 ks SD karta zn. PNY SDHC class 4 EMET 1520 4GB,
1 ks videokamera ZD. Sony HDR-AS20 vč. outdoorového obalu a baterie,
1 ks pevný disk 2,5 palce zn. Samsung, 1 ks paměťová karta zn. PNY 8GB class 4 nezjištěné v. č.,
1 ks blistr se 7 ks tablet ZD. Zolpidem - ratiopharm,
1 ks paměťová karta zn. Kingston MicroSD 2 GB nezjištěného v. č.,
1 ks paměťová karta zn. Samsung Micro SDHC s adaptérem nezjištěného v. č., 1 ks průhledná plastová nádobka na odběr moči se žlutým víčkem.
Obviněná K. Š. byla podle §187 odst. 2 tr. zákoníku za užití §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let. Podle §56 odst. 3 tr. zákoníku byla pro výkon tohoto trestu zařazena do věznice s dohledem.
Proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 7 T 14/2016, podali obvinění J. Š. a K. Š. odvolání směřující do výroku o trestu napadeného rozhodnutí. Odvolání podal také státní zástupce v neprospěch obviněného J. Š., a to do výroku o trestu.
O odvoláních rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 4. 2017, sp. zn. 2 To 17/2017, a to tak, že podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil ve výroku o trestu propadnutí věci. Podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnému J. Š. uložil podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci, a to:
1 ks Micro SD 2GB nezjištěné v. č.,
1 ks přenosný počítač zn. Asus,
1 ks SD karta zn. PNY SDHC class 4 EMET 1520 4GB, 1 ks videokamera zn. Sony HDR-AS20 vč. outdoorového obalu a baterie,
1 ks pevný disk 2,5 palce zn. Samsung, 1 ks paměťová karta zn. PNY 8GB class 4 nezjištěné v. č.,
1 ks blistr se 7 ks tablet zn. Zolpidem - ratiopharm,
1 ks paměťová karta zn. Kingston MicroSD 2 GB nezjištěného v. č.,
1 ks paměťová karta zn. Samsung Micro SDHC s adaptérem nezjištěného v. č.,
1 ks průhledná platová nádobka na odběr moči se žlutým víčkem.
Podle §256 tr. ř. bylo odvolání státního zástupce a obviněné K. Š. zamítnuto.
II.
Proti citovanému rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 4. 2017, sp. zn. 2 To 17/2017, podal obviněný prostřednictvím svého advokáta dovolání (č. l. 1577-1582), v rámci něhož uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Dovolání podal toliko do výroku o uloženém trestu.
Obviněný má za to, že ohledně výměry trestu nebyla dostatečně zohledněna veškerá kritéria rozhodná pro ukládání trestu. V této souvislosti poukázal na znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie MUDr. Ondřeje Trojana a Prof. PhDr. Petra Weisse, Ph.D., z nějž vyplynulo, že v době páchání trestné činnosti a nadále trpí poruchou sexuální preference, a to pedofilií až hebefilií. Tato duševní porucha podstatným způsobem snížila jeho ovládací schopnosti. Je tedy nezbytné na obviněného pohlížet jako na osobu se sníženou příčetností podle §40 tr. zákoníku. Tato skutečnost nebyla nalézacím soudem zohledněna, z ničeho nevyplývá, že by nalézací soud na obviněného pohlížel ve světle výše uvedeného zákonného ustanovení. Přestože soud odkázal na sníženou příčetnost, fakticky se to ve výsledné výměře neprojevilo. Nedostatečně pak byly zohledněny také polehčující okolnosti spočívající v předchozí naprosté bezúhonnosti, účinné lítosti či doznání k trestné činnosti.
Na základě výše uvedeného obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 4. 2017, sp. zn. 2 To 17/2017 ve výroku o trestu odnětí svobody a sám uložil obviněnému přiměřený trest.
K dovolání obviněného se ve smyslu znění §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) v rámci vyjádření doručeném Nejvyššímu soudu dne 17. 10. 2017, sp. zn. 1 NZO 1016/2017.
Poté, co zopakovala dosavadní průběh řízení a námitky obviněného, uvedla, že obviněný na podporu uplatněného důvodu dovolání uplatnil argumentaci známou z jeho dosavadní obhajoby. Dále uvedla, že obviněný se dovoláním nemůže domáhat použití určitého ustanovení trestního zákoníku. Námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí, lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu. Nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §39 a násl. tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu nelze však namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. Za jiné nesprávné hmotněprávní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (R NS ČR 11 Tdo 530/2002 Sb.) O takový případ však v posuzované věci nejde.
Vzhledem k výše uvedenému státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, jelikož bylo podáno z jiných důvodů, než jsou vyjmenovány v §265b tr. ř.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům:
Dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 4. 2017, sp. zn. 2 To 17/2017, je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. ř. per analogiam, neboť soud druhého stupně zrušil rozsudek soudu prvního stupně pouze ve výroku o trestu a jeho výkonu, o kterém poté nově rozhodl, čímž vytvořil obdobnou procesní situaci, jako by odvolání do výroku o vině zamítl. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo nutno posoudit, zda obviněným J. Š. vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V rámci dovolacího důvodu dle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení soudem zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo o jiný trestný čin nebo nešlo o žádný trestný čin. Vedle těchto vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též jiné nesprávné hmotněprávní posouzení, jímž se rozumí právní posouzení jiné skutkové okolnosti, která má význam z hlediska hmotného práva.
Obecně lze pod jiné hmotněprávní posouzení skutku podřadit zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva, a to jak hmotného práva trestního, tak i jiných právních odvětví.
Teoreticky pak (jiné) hmotněprávní posouzení zahrnuje i otázky ukládání trestu . Při výkladu tohoto pojmu ve vztahu k zákonnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je však nutno brát na zřetel také jeho vztah k ostatním zákonným důvodům dovolání a celkovou systematiku ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. V tomto konkrétním případě je pak významný vztah k ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. a jeho důsledky. Podle tohoto ustanovení je důvod dovolání dán tehdy, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jedná se tedy o dovolací důvod, kterým lze napadat toliko pochybení soudu co do druhu a výměry uloženého trestu, a to v jasně vymezených intencích, kdy druh trestu musí být podle zákona nepřípustný či výměra musí být mimo trestní sazbu stanovenou na trestný čin zákonem.
Systematickým výkladem tohoto ustanovení nelze než dojít k závěru, že v něm uvedený dovolací důvod je, pokud jde o hmotněprávní posouzení týkající se druhu a výměry uloženého trestu v soustavě dovolacích důvodů §265b odst. 1 tr. ř., dovolacím důvodem speciálním vůči důvodu uvedenému v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Pokud tedy má některá z osob oprávněných podat dovolání námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu, může je uplatnit pouze v rámci tohoto speciálního zákonného dovolacího důvodu, a nikoli prostřednictvím jiného důvodu uvedeného v §265b odst. 1 tr. ř. Aby pak došlo k jeho naplnění, musí být v textu dovolání namítána existence jedné z jeho dvou alternativ, tedy že došlo k uložení nepřípustného druhu trestu či druhu trestu sice přípustného, avšak mimo zákonnou trestní sazbu. Nelze tedy prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. namítat jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §39 a násl. tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu . Předmětný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. však nebyl obviněným vůbec uplatněn.
Za jiné nesprávné hmotněprávní posouzení , na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. , je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (viz rozhodnutí č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Z uvedeného vyplývá, že dovolání ve vztahu k uloženému trestu nelze podat pouze z důvodu, že se uložený trest jeví jako nepřiměřeně mírný nebo přísný.
V posuzované věci obviněný nevznesl výhrady do oblasti viny, ale namítl, že trest mu měl být uložen s ohledem na to, že jednal v kritické době ve stavu zmenšené příčetnosti a této skutečnosti měl být také přiměřen jemu ukládaný trest. S odkazem na již uvedené, je namístě připomenout, že soudy se zabývaly i závěry znaleckých posudků z oboru lékařství, odvětví psychologie a psychiatrie vyhotovených ve vztahu k obviněnému a stejně tak se zabývaly i výpověďmi příslušných znalců, když uvedené skutečnosti také vzaly na vědomí i při rozhodování v rámci svých úvah o ukládání trestu.
S přihlédnutím ke skutečnostem již uvedeným je tak zřejmé, že obviněný dovolacímu soudu fakticky nevytkl žádné hmotněprávní pochybení, se kterým zákon spojuje uplatnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uplatněné námitky svým obsahem přitom neodpovídají ani žádnému jinému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř., tedy ani důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., na jehož podkladě lze napadat výrok o trestu, avšak výlučně v zákonem přesně vymezených případech.
IV.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř. Jelikož dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl Nejvyšší soud v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí bez věcného projednání.
Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 15. 11. 2017
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu
*) Byl použit pseudonym ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb.