ECLI:CZ:NS:2017:3.TDO.404.2017.1
sp. zn. 3 Tdo 404/2017 -17
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. 4. 2017 o návrhu samosoudce Okresního soudu v Ústí nad Labem na odklad výkonu rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 4 T 29/2016 takto:
Podle §265h odst. 3 trestního řádu se výkon rozhodnutí neodkládá .
Odůvodnění:
Obviněný M. Ř., podal prostřednictvím obhájce dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 1. 2017, sp. zn. 6 To 535/2016, jímž bylo podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 9. 2016, sp. zn. 4 T 29/2016. Tímto rozsudkem byl obviněný uznán vinným přečinem výtržnictví podle §358 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., účinného od 1. 1. 2010). Za uvedený přečin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou roků. Výrokem podle §228 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 1 tr. ř. poté bylo rozhodnuto o náhradě škody a nemajetkové újmy.
Samosoudce Okresního soudu v Ústí nad Labem podal dne 21. 3. 2017 k Nejvyššímu soudu návrh na odklad výkonu rozhodnutí podle §265h odst. 3 tr. ř. s tím, že vzhledem k povaze dovolacích námitek a obsahu předmětného trestního spisu nelze vyloučit úspěšnost podaného dovolání (Nejvyšší soud obdržel spisový materiál dne 24. 3. 2017). Nadto podotkl, že vynucením nástupu výkonu nepodmíněného trestu u osoby, která doposud ve výkonu trestu nebyla, by mohlo dojít k nenapravitelné újmě a nic nebrání tomu, aby odsouzený na definitivní rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání vyčkal na svobodě.
Nejvyšší soud shledal, že návrh na odklad výkonu rozhodnutí není důvodný.
Ze spisového materiálu vyplývá, že obviněný podal dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. [byť jej nesprávně označil jako §260b odst. 1 písm. g) tr. ř.]. V rámci svého mimořádného opravného prostředku mj. namítl, že došlo k nesprávnému hmotněprávnímu posouzení skutku a že jemu uložený nepodmíněný trest odnětí svobody je nepřiměřeně tvrdý. Navrhl tedy, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení soudu druhého stupně a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí. Zároveň navrhl, aby byl vysloven odklad vykonatelnosti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 9. 2016, sp. zn. 4 T 29/2016.
Je namístě připomenout, že důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
Ze spisového materiálu je dále patrné, že obviněný podal proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání toliko do výroku o trestu, tudíž byla přezkumná povinnost soudu odvolacího omezena pouze na výrok o trestu a obviněný je následně oprávněn podat dovolání pouze proti výroku o trestu.
K výroku o trestu se vztahují dva dovolací důvody, a to podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. a podle §265b odst. 1 písm. i) tr. ř. První z těchto důvodů spočívá v tom, že obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Druhý z těchto důvodů spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o upuštění od potrestání nebo o upuštění od potrestání s dohledem, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takový postup, což tedy není situace přiléhavá pro nyní projednávanou věc. Nejvyšší soud ovšem dále podotýká, že samotná nepřiměřenost uloženého trestu zpravidla nemůže být relevantně uplatněna v rámci žádného ze zákonem taxativně vymezených dovolacích důvodů.
Dále je nezbytné zdůraznit, že k návrhu předsedy senátu soudu prvního stupně na odklad nebo přerušení výkonu napadeného rozhodnutí nepostačuje paušální odkaz na kasační pravomoc Nejvyššího soudu, kterou lze obecně uplatnit z podnětu dovolání. Takový závažný zásah do vykonatelnosti pravomocného rozhodnutí totiž musí být podložen dostatečně závažnými důvody, přičemž pouhá hypotetická možnost úspěšnosti takové námitky není důvodem pro odklad nebo přerušení výkonu rozhodnutí v řízení o dovolání. Rovněž samotná skutečnost, že obviněný podal dovolání, není důvodem k odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ve smyslu §265h odst. 3 tr. ř. V opačném případě by důvod k tomuto úkonu byl dán vždy a dovolání jako mimořádnému opravnému prostředku by tak zároveň byl v rozporu se zákonnou úpravou v podstatě přiznán suspenzivní účinek.
V předmětném návrhu na odklad výkonu rozhodnutí přitom nejsou nastíněny takové okolnosti, ze kterých by bylo zřejmé, v čem je spatřována očekávaná úspěšnost podaného dovolání a pokud se předsedovi senátu soudu prvního stupně zdá být uložený trest odnětí svobody v nepodmíněné formě příliš přísný, zůstává otázkou, proč jej obviněnému ukládal a nevyužil jiných nabízejících se možností.
Konfrontuje-li Nejvyšší soud uvedený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s argumentací dovolatele a skutečností, že již odvolání bylo podáno toliko do výroku o trestu, pak nelze dojít k přesvědčivému závěru, že je dána vysoká míra pravděpodobnosti úspěchu dovolání, aby bylo nutné přikročit k odkladu výkonu rozhodnutí.
Nejvyšší soud proto o návrhu samosoudce Okresního soudu v Ústí nad Labem rozhodl podle §265h odst. 3 tr. ř. tak, že se výkon rozhodnutí neodkládá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 5. 4. 2017
JUDr. Vladimír Jurka
předseda senátu