ECLI:CZ:NS:2017:3.TZ.29.2017.1
sp. zn. 3 Tz 29/2017-20
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 27. září 2017 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Šilhaveckého a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Marty Ondrušové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné E. D. proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 7. 2016, č. j. 12 To 267/2016-695, podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 trestního řádu rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 7. 2016, č. j. 12 To 267/2016-695, byl porušen zákon v neprospěch obviněné E. D. v §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu, a v řízení předcházejícím též v §33 odst. 4 trestního řádu.
Napadené usnesení se zrušuje.
Zrušuje se i předcházející usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 6. 2016, č. j. 17 T 75/2014-684.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Trutnově se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 24. 11. 2014, sp. zn. 17 T 75/2014, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 2. 2015, sp. zn. 12 To 8/2015, byla obviněná E. D. uznána vinnou přečinem křivého obvinění podle §345 odst. 1 trestního zákoníku a odsouzena podle §345 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podle §81 odst. 1 trestního zákoníku a §82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku.
Usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 6. 2016, č. j. 17 T 75/2014-684, byl podle §283 písm. d) trestního řádu zamítnut návrh obviněné na povolení obnovy řízení.
Stížnost obviněné proti citovanému usnesení Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 28. 7. 2016, č. j. 12 To 267/2016-695, zamítl jako nedůvodnou podle §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu.
Ministr spravedlnosti České republiky podal podle §266 odst. 1 trestního řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné E. D., a to proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 7. 2016, č. j. 12 To 267/2016-695.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že dne 27. 10. 2015 byl Okresnímu soudu v Trutnově doručen návrh obviněné na povolení obnovy řízení. Téhož dne obdržel okresní soud dopis obviněné nadepsaný jako „Žádost o ustanovení bezplatného obhájce a pro osvobození od placení soudních poplatků z důvodu obnovy řízení“, v němž poukázala na svoji hmotnou nouzi a požádala o ustanovení bezplatného obhájce a o osvobození od placení soudních poplatků v plné výši. Dne 15. 12. 2015 rozhodl okresní soud usnesením č. j. 17 T 75/2014-651 o tom, že obviněná má podle §33 odst. 2 trestního řádu nárok na obhajobu za odměnu sníženou o jednu polovinu. Právní moci nabylo toto usnesení dnem 28. 1. 2016, kdy stížnost obviněné Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 28. 1. 2016, č. j. 12 To 6/2016-667, zamítl jako nedůvodnou podle §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu.
V souvislosti s přípravou veřejného zasedání plánovaného na den 17. 3. 2016, doručila obviněná soudu prvního stupně dopis, jímž požádala o odročení jednání ze zdravotních důvodů a zároveň sdělila, že musela požádat Českou advokátní komoru (protože jí soud nevyhověl) o ustanovení obhájce bezplatně a tento se bude muset seznámit se spisem a obhajobu řádně převzít. K žádosti okresního soudu o založení plné moci sdělil advokát JUDr. Josef Pojezdný dne 18. 2. 2016 soudu, že právní pomoc – obhajoba na plnou moc nebyla s obviněnou sjednána, veškerá podání byla sepisována v rámci drobné právní pomoci a obviněná je samostatně podepisovala bez převzetí obhajoby.
V rámci veřejného zasedání o návrhu na povolení obnovy řízení obviněná prohlásila, že má nárok na obhájce, a protože ho nemá, žádá o odročení, jelikož není schopna se ve svém zdravotním stavu sama obhajovat. Požadavku samosoudkyně nevyhověla s tím, že se nejedná o případ nutné obhajoby a obviněná nedoložila plnou moc pro obhájce. Usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 6. 2016, č. j. 17 T 75/2014-684, byl podle §283 písm. d) trestního řádu návrh obviněné na povolení obnovy řízení zamítnut.
Stížnost obviněné proti citovanému usnesení okresního soudu Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 28. 7. 2016, č. j. 12 To 267/2016-695, zamítl jako nedůvodnou podle §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu. V odůvodnění rozhodnutí mj. uvedl, že soud prvního stupně postupoval v souladu se zákonem podle §286 odst. 1 trestního řádu a projednal návrh obviněné na obnovu řízení ve veřejném zasedání, v němž obviněné umožnil plné uplatnění jejích procesních práv. Nejednalo se o případ nutné obhajoby a obviněná si obhájce nezvolila.
Ministr spravedlnosti spatřuje v řízení, které předcházelo vydání usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 6. 2016, č. j. 17 T 75/2014-684, porušení práva obviněné na obhajobu, které zaručuje čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Nesouhlasí s důvodem, pro který bylo odmítnuto ustanovit k žádosti obviněné obhájce, jak jej vyjádřila samosoudkyně ve veřejném zasedání dne 2. 6. 2016 a stížnostní soud se s ním ztotožnil, neboť povinnost ustanovit obhájce neměla svůj základ ve skutečnosti, že je ve věci dán důvod nutné obhajoby ve smyslu §36 trestního řádu, ale ve skutečnosti, že obviněné byl přiznán nárok na obhajobu za sníženou odměnu a obviněná o ustanovení požádala (§33 odst. 4 trestního řádu). Krajský soud v Hradci Králové pak porušil zákon tím, že námitku obviněné posoudil jako nedůvodnou a závadu neodstranil.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 trestního řádu vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 7. 2016, č. j. 12 To 267/2016-695, byl porušen zákon v §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu, a v řízení předcházejícím též v §33 odst. 4 trestního řádu, a to v neprospěch obviněné, aby podle §269 odst. 2 trestního řádu zrušil napadené usnesení a zrušil i jemu předcházející usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 6. 2016, č. j. 17 T 75/2014-684, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle §270 odst. 1 trestního řádu přikázal Okresnímu soudu v Trutnově, aby věci v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 trestního řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §33 odst. 4 věta první trestního řádu pokud byl pravomocným rozhodnutím podle §33 odst. 2 trestního řádu obviněnému přiznán nárok na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu a obviněný o ustanovení obhájce požádá, bude mu obhájce neprodleně ustanoven.
Podle §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu nadřízený orgán zamítne stížnost, není-li důvodná.
Z uvedeného je patrné, že Okresní soud v Trutnově a Krajský soud v Hradci Králové se uvedenými ustanoveními trestního řádu důsledně neřídily.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 trestního řádu vyslovil, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 7. 2016, č. j. 12 To 267/2016-695, byl porušen zákon v neprospěch obviněné E. D. v §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu, a v řízení předcházejícím též v §33 odst. 4 trestního řádu, podle §269 odst. 2 trestního řádu zrušil napadené usnesení krajského soudu i jemu předcházející usnesení okresního soudu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 trestního řádu Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu v Trutnově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §270 odst. 4 trestního řádu je orgán, jemuž byla věc Nejvyšším soudem přikázána, vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. září 2017
JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu