ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.1109.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 1109/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobců a) T. R., a b) Bc. L. R., proti žalované České pojišťovně, a.s., IČO 45272956, se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 66 C 86/2013, o dovolání žalobců proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. května 2015, č. j. 1 Co 116/2014-236, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Žalobou podanou původně u Okresního soudu ve Frýdku-Místku a postoupenou Městskému soudu v Praze dne 13. 6. 2013 se žalobci ve znění připuštěné změny domáhají po žalované náhrady nemajetkové újmy omluvou a peněžní satisfakcí ve výši 1.000.000 Kč za postup, kterým žalovaná řešila jejich pojistnou událost po autonehodě. Žalobce b) pak se domáhá ochrany osobnosti za neoprávněné nakládání s jeho osobními údaji.
Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 19. prosince 2013, č. j. 66 C 86/2013-183, zamítl v souladu s ustanovením §58 odst. 1 o.s.ř. návrh žalobců na prominutí zmeškání lhůty k odvolání proti usnesení ze dne 14. 10. 2013 č. j. 66 C 86/2013-127. Posledně jmenované usnesení, které bylo doručeno zástupci žalobců JUDr. Petru Bokotejovi v souladu s ustanovení §50b odst. 1 o.s.ř., obsahovalo správné poučení o přípustnosti odvolání, nicméně zástupce žalobců tuto možnost nevyužil. Ani v žádosti žalobců a posléze i v žádosti jejich zástupce o prominutí zmeškání lhůty k odvolání nebyl uveden žádný relevantní důvod pro vyhovění této žádosti.
K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 28. května 2015, č. j. 1 Co 116/2014-236, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Žalobci podali vlastnoručně sepsané dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu. Při podání dovolání nebyli zastoupeni advokátem ani nedoložili, že by měli sami právnické vzdělání a požádali o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 5. srpna 2015, č. j. 66 C 86/2013-253, zamítl žádost žalobců o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Dospěl k závěru, že ze strany žalobců jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť žalobci netvrdí, že by je žalovaná poškodila na důstojnosti určitým konkrétním jednáním, které by mohlo zasáhnout do jejich osobnostních práv, brojí pouze proti postupu žalované, kterým byla řešena jejich pojistná událost po autonehodě. Žalobce současně brojí proti postupu žalované, která umožnila bez jeho souhlasu třetím osobám nahlédnout do jeho zdravotní dokumentace. I zde však soud s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2013, sp. zn. 30 Cdo 2250/2012, a s ohledem na požadovanou výši zadostiučinění dospěl k závěru, že jde o zřejmou bezúspěšnost uplatňování práva, neboť výše plnění požadovaného žalobcem neodpovídá skutkovým tvrzením. Vrchní soudu v Praze (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 20. září 2016, č. j. 3 Co 163/2015-278, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Žalobci podali vlastnoručně sepsané dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu a opětovně požádali o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Nejvyšší soud proto žalobce ve shodě s ustanovením §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o.s.ř. a s přihlédnutím k závěrům vyjádřeným v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, vyzval, aby si ve lhůtě deseti dnů od doručení výzvy zvolili pro podání dovolání zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podali řádné dovolání. Usnesení bylo dovolatelům doručeno dne 30. března 2017, avšak výše uvedený nedostatek nebyl do současné doby odstraněn. Žalobci pouze opětovně požádali podáním ze dne 7. dubna 2017 o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Poté k dovolání žalobců proti usnesení ze dne 20. září 2016, č. j. 3 Co 163/2015-278, Nejvyšší soud sám zhodnotil, zda jsou eventuelně splněny podmínky pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení žalobcům se závěrem, že není důvod ustanovit dovolatelům zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání z důvodu bezúspěšného uplatňování práva. Protože žalobci ani za této situace neodstranili nedostatek povinného zastoupení, ač k tomu byli dovolacím soudem vyzváni, Nejvyšší soud dovolací řízení podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o.s.ř. zastavil.
Při projednávání dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. května 2015, č. j. 1 Co 116/2014-236, Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. ledna 2014.
Podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Z uvedeného plyne, že přes opatření provedená soudem prvního stupně dovolatelé nesplnili zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení ve smyslu §241 odst. 1 věty první a odst. 4 o.s.ř. Dovolací soud proto řízení o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. května 2015, č. j. 1 Co 116/2014-236, zastavil (§241b odst. 2 část věty před středníkem a §104 odst. 2 věta třetí o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. dubna 2017
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu