ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.1118.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 1118/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu pro místní rozvoj, se sídlem v Praze 1, Staroměstské náměstí 932/6, o zaplacení 371 542,76 Kč s příslušenstvím a o zaplacení 128 457,24 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 78/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2014, č. j. 28 Co 315/2012, 28 Co 473/2013-596, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 3. 2. 2012, č. j. 24 C 78/2007-427, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 371 542,76 Kč s příslušenstvím. Současně odvolací soud v napadeném rozsudku potvrdil doplňující rozsudek soudu prvního stupně ze dne 21. 6. 2013, č. j. 24 C 78/2007-524, kterým nebyla připuštěna změna žaloby ohledně požadovaného příslušenství a zamítnuta žaloba žalobce co do částky 128 457,24 Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Současně s podáním dovolání žalobce požádal o bezplatné ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Návrh žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 17. 9. 2014, č. j. 24 C 78/2007-662, zamítnut. Toto usnesení bylo následně potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 27. 11. 2014, č. j. 28 Co 472/2014-667, proti kterému žalobce podal dovolání, přičemž řízení o tomto dovolání bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2015, sp. zn. 30 Cdo 955/2015-695.
Na to soud prvního stupně usnesením ze dne 6. 5. 2016, č. j. 24 C 78/2007-749, žalobce vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů odstranil nedostatek povinného zastoupení. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 30. května 2017
JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu