ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.1726.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 1726/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce B. V. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 182/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 8. 2016, č. j. 62 Co 14/2016-86, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným usnesením odmítl odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 11. 11. 2015, č. j. 31 C 182/2014-54, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 450 000 Kč (výrok I), a zastaveno řízení co do požadavku na zaplacení částky 520 000 Kč (výrok II).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Současně s podáním dovolání žalobce požádal o bezplatné ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Návrh žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 31. 8. 2016, č. j. 31 C 182/2014-90, zamítnut. Odvolání proti tomuto usnesení bylo následně odmítnuto usnesením odvolacího soudu ze dne 2. 1. 2017, č. j. 62 Co 383/2016-101, proti kterému žalobce podal dovolání, přičemž řízení o tomto dovolání bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu, sp. zn. 30 Cdo 1727/2017.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.) dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení.
Ačkoli nebyl žalobce vyzván, aby pro podání dovolání proti napadenému usnesení splnil podmínku dle §241 o. s. ř., je nutno konstatovat, že o této podmínce byl žalobce soudem prvního stupně poučen usnesením ze dne 13. 2. 2017, č. j. 31 C 182/2014-103, kterým byl žalobce vyzván, aby odstranil nedostatek povinného zastoupení pro dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 2. 1. 2017, č. j. 62 Co 383/2016-101. Nadto z rozhodovací činnosti je dovolacímu soudu známo, že v téměř shodných sporech byl žalobce opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a žalobce tudíž musí být obeznámen s tím, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015). Nejvyšší soud má proto za to, že práva žalobce nebyla ohrožena a poučení o náležitém zastoupení se žalobci opakovaně dostalo.
Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 27. dubna 2017
JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu