Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.05.2017, sp. zn. 30 Cdo 1728/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.1728.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.1728.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 1728/2017 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobce JUDr. P. P. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o 20 000 Kč s příslušenstvím a o omluvu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 50/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2016, č. j. 51 Co 368/2016-106, takto: I. Dovolání se odmítá II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení Odůvodnění: Žalobce se podanou žalobou na žalované domáhal jednak přiměřeného zadostiučinění ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím za nemajetkovou újmu způsobenou mu nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 58 A 33/2012, jednak omluvy za vyjádření žalované obsažené v jejím stanovisku ze dne 19. 2. 2016, č. j. MSP-2466/2015-ODSK-ODSK/7. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 12. 5. 2016, č. j. 25 C 50/2016-61, zamítl žalobu o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované k zaslání písemné omluvy žalobci za vyjádření ve výše uvedeném stanovisku (výrok II) a zavázal žalobce, aby žalované na nákladech řízení zaplatil 300 Kč (výrok III). Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce odvolání k Městskému soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“). Žalobce v průběhu odvolacího řízení navrhl rozšíření žaloby o 17 500 Kč. Odvolací soud rozhodl tak, že změnu žaloby nepřipustil (výrok I rozsudku odvolacího soudu), odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a nepřiznal žádné ze stran řízení náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III rozsudku odvolacího soudu). Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v rozsahu, jímž bylo potvrzeno zamítnutí žaloby o uložení povinnosti k písemné omluvě, včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle ustanovení §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jeno. s. ř.“, odmítl. Otázka porušení principu presumpce neviny v rámci předběžného projednání nároku na odškodnění za nemajetkovou újmu přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. nezakládá, neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře dovolacího soudu. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3468/2008, je princip presumpce neviny porušen tehdy, pokud soudní rozhodnutí nebo jiné stanovisko veřejného orgánu vyjadřuje názor, že určitá osoba je vinna, aniž by byla vina této osoby prokázána zákonným způsobem. K porušení presumpce neviny postačí takové vyjádření, z něhož lze dovodit, že soud nebo jiný veřejný orgán pokládá danou osobu za vinnou, což se však není případ projednávané věci. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně vycházel správně z toho, že ve stanovisku žalované byly pouze shrnuty skutečnosti zjištěné ze spisových materiálů, které si žalovaná vyžádala pro vydání stanoviska v rámci předběžného projednání nároku žalobce. Ze stanoviska žalované tak nelze dovodit, že by žalobce, jak správně uzavřel odvolací soud, byl pokládán za vinného. Namítá-li žalobce vnitřní rozpor mezi výrokem a odůvodněním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, nemůže tím být přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. založena, neboť závěr odvolacího soudu o nepřiznání práva na omluvu žalobci nevychází z prokázání viny žalobce, nýbrž z toho, že uvedení skutečností zjištěných ze spisových materiálů ve stanovisku žalované nemohlo žalobci způsobit újmu. Žalobce tak konstruuje své odlišné právní posouzení věci na jiném skutkovém zjištění než odvolací soud; ve skutečnosti jde o námitku proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, která není způsobilým dovolacím důvodem (§241a odst. 1 o. s. ř.). Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně dne 30. května 2017 JUDr. František Ištvánek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/30/2017
Spisová značka:30 Cdo 1728/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.1728.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. III. ÚS 2588/17
Staženo pro jurilogie.cz:2017-12-22