ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.185.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 185/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce P. B. , t.č. VV Praha Pankrác, P.s. 5/EB II, 140 57 Praha 4, proti žalovanému Prof. MUDr. L. H., Ph.D ., o zaplacení 10.000.000 Kč , vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 20 C 240/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. září 2016, č. j. 19 Co 256/2016-143, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Žalobce se domáhá žalobou ochrany osobnosti za tvrzený neoprávněný zásah do svých osobnostních práv, který spatřuje v činnosti žalovaného jako soudního znalce.
Okresní soud v Hradci Králové (dále též „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 17. října 2014, č. j. 20 C 240/2014-63, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce z řad advokátů. K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 15. června 2015, č. j. 19 Co 134/2015-84, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Žalobce podal vlastnoručně sepsané dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, ve kterém opětovně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů a přípisem ze dne 5. září 2015 požádal o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 13. října 2015, č. j. 20 C 240/2014-103, řízení o návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků podle §159 odst. 1 věta první o.s,ř. zastavil. K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 15. prosince 2015, č. j. 19 Co 398/2015-112, usnesení okresního soudu potvrdil.
Usnesením ze dne 18. ledna 2016 č. j. 20 C 240/2014-114, vyzval soud prvního stupně žalobce, aby si pro podání dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 15. června 2015, č. j. 19 Co 134/2015-84, zvolil zástupce – advokáta a jeho prostřednictvím podal ve lhůtě 15 dnů řádní dovolání. Pokud žalobce tento nedostatek podmínky řízení neodstraní, dovolací soud řízení zastaví.
Na to žalobce podal vlastnoručně sepsané dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 15. prosince 2015, č. j. 19 Co 398/2015-112, a požádal o přidělení zástupce z řad advokátů.
Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 11. července 2016, č. j. 20 C 240/2014-132, neustanovil žalobci zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení vedené v návaznosti na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 19 Co 398/2015-112, ze dne 15. 12. 2015 a rozhodnutí téhož soudu, č. j. 19 Co 134/2015-84, ze dne 15. 6. 2015. K odvolání žalobce krajský soud usnesením ze dne 22. září 2016, č. j. 19 Co 256/2016-143, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Ztotožnil se se soudem prvního stupě, že majetkové poměry žalobce neodůvodňují přiznání poplatkového osvobození ani ustanovení zástupce a že se v jeho případě jedná o svévolné a zřejmě bezúspěšné uplatnění práva. Odvolací soud připomněl, že je mu z jeho vlastní rozhodovací činnosti známo, že žalobce podává žaloby na široký okruh fyzických osob a institucí, které mají jakoukoli spojitost s trestní věcí, která byla vůči němu zahájena orgány Policie ČR na jaře roku 2014. Toto počínání žalobce odůvodňuje závěr, že jím podávané žaloby na ochranu osobnosti jsou projevem svévolného uplatnění práva.
Proti tomuto potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu podal žalobce další vlastnoručně sepsané dovolání.
Soud prvního stupně jej usnesením ze dne 9. prosince 2016, č. j. 20 C 240/2014-150, vyzval, aby si i proti posledně napadenému rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 22. září 2016, č. j. 19 Co 256/2016-143, zvolil zástupce – advokáta a podal ve lhůtě 15 dnů řádné dovolání s poučením, že dovolací soud při neodstranění této podmínky řízení, dovolací řízení zastaví. Na to žalobce přípisem ze dne 20. ledna 2017 požádal opětovně o přidělení advokáta.
Při projednání dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. září 2016, č. j. 19 Co 256/2016-143, Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.
Podle §138 odst. 1 o.s.ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li 1to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o.s.ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.
Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o.s.ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání proti rozhodnutí vrchního soudu, ve spojení s usnesením soudu prvního stupně, o nepřiznání osvobození od soudního poplatku a neustanovení advokáta pro řízení, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).
Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).
V daném případě dovolací soud sám dospívá k závěru, že pro to, aby dovolateli byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny předpoklady, když soudem prvního stupně zjištěné majetkové poměry žalobce neodůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků a tím i ustanovení zástupce z řad advokátů (srov. §138 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. ve spojení s §30 odst. 1 o.s.ř.). Současně Nejvyšší soud dodává, že v předmětné věci uplatňuje žalobce svou žalobou zřejmě bezúspěšně právo, když se domáhá ochrany osobnosti za tvrzený zásah do svých osobnostních práv v souvislosti s činností žalovaného jako soudního znalce (srovnej Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. dubna 2010 sp.zn. Cpjn 13/2007, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 54, ročník 2010). Není tedy důvodné, aby pro dovolací řízení byl žalobci ustanoven zástupce z řad advokátů.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o.s.ř. řízení o dovolání Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. září 2016, č. j. 19 Co 256/2016-143, zastavil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. srpna 2017
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu