ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.1932.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 1932/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci JUDr. V. H., zastoupené Mgr. Alenou Hlavničkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Šumavská 991/31, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 71 666 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 9/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2016, č. j. 35 Co 341/2016-100, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který zamítl žalobu o zaplacení částky 71 666 Kč s příslušenstvím a současně uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 300 Kč. Odvolací soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Rozhodl takto o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení uvedené částky jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 10 C 22/2007.
Rozsudek odvolacího soudu byl tehdejší právní zástupkyni žalobkyně, advokátce Mgr. Petře Krauss, LL. M., doručen do datové schránky dne 15. 12. 2016.
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně, zastoupená advokátkou, dovoláním ze dne 17. 2. 2017, které bylo téhož dne dodáno do datové schránky soudu prvního stupně.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle §240 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (odstavec 1 věta první). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout (odstavec 2 věta první).
Podle §57 odst. 2 o. s. ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle §57 odst. 3 o. s. ř. je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Z obsahu spisu vyplývá, že dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu ze dne 25. 10. 2016, č. j. 35 Co 341/2016-100, obsahující řádné poučení o dovolání, o lhůtě k podání dovolání i o soudu, u něhož se podává, byl zástupkyni žalobkyně (§50b o. s. ř.) doručen do datové schránky dne 15. 12. 2016. Ve smyslu §57 odst. 2 o. s. ř. tak byl posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání den 15. 2. 2017 (středa). Dovolání proti napadenému rozsudku odvolacího soudu bylo odesláno do datové schránky soudu prvního stupně až dne 17. 2. 2017, tedy po uplynutí dvouměsíční lhůty pro podání dovolání (§240 o. s. ř.).
Protože bylo dovolání podáno opožděně, Nejvyšší soud jej postupem podle §243c odst. 3 ve spojení s §218a o. s. ř. odmítl.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. července 2017
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu