ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.1942.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 1942/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobců a) M. M. , b) N. M. , proti žalované České republice – Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 376/1, o zaplacení 200 000 Kč a o omluvu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 186/2014, o dovolání D. Z. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2016, č. j. 25 Co 186/2016-116, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení
Odůvodnění:
Předmětem řízení byl nárok žalobců na peněžité zadostiučinění, omluvu a uložení povinnosti žalované zaslat právnímu zástupci žalobců sdělení, jaké konkrétné kroky byly podniknuty, aby v budoucnu nedocházelo k podobným zásahům do práv rodin, a jak budou/byly za své jednání postihnuty sociální pracovnice. Nesprávný úřední postup měl spočívat v postupu orgánu sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Litvínov ze dne 11. 9. 2013, kdy v pozdních večerních hodinách došlo v místě trvalého bydliště žalobců ke kontrole ze strany pracovnic odboru sociálních věcí a školství Městského úřadu Litvínov za přítomnosti strážníků Městské policie Litvínov a novináře s videokamerou. Kontrola měla být vedena bez jakékoliv vazby na ochranu zájmu dětí s neopodstatněnou snahou o narušení soukromého života rodiny žalobců, kdy sociální pracovnice lživě poučily rodiče o tom, že jsou povinni se podrobit dechové zkoušce a bezdůvodně vyhrožovaly žalobcům možným odebráním dětí. Tím měly porušit povinnosti uvedené v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí a obecné zásady správního řízení. Touto šikanózní kontrolou tak mělo být zasaženo do základních lidských práv žalobců na soukromý a rodinný život, jakož i práva na nedotknutelnost obydlí.
Obvodní soud pro Prahu 2 svým rozsudkem ze dne 18. 1. 2016, č. j. 10 C 186/2014-75, rozhodl, že žaloba, kterou se žalobci domáhají, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit každému ze žalobců 100 000 Kč, se zamítá (výrok I.), žaloba, kterou se žalobci domáhají, aby žalované byla uložena povinnost zaslat právnímu zástupci žalobců sdělení, jaké konkrétní kroky byly podniknuty, aby k podobným zásahům do práv rodin v budoucnu nedocházelo, a jak byly/budou za své jednání postihnuty sociální pracovnice, se zamítá (výrok II.). Dále rozhodl, že žaloba, kterou se žalobci domáhají, aby žalované byla uložena povinnost zaslat žalobcům společnou omluvu, která bude zároveň zveřejněna a odeslána novinářům jako tisková zpráva ministerstva, uložena a archivována na jeho webových stránkách, se zamítá (výrok III.), a že žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 1 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o věci samé (I., II., III.), výrok IV. o nákladech řízení změnil tak, že výše náhrady nákladů řízení činí částku 600 Kč, jinak jej potvrdil. Dále rozhodl, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala jménem žalobců (a v zastoupení advokáta Davida Zahumenského) včasné dovolání advokátka Zuzana Candigliota, aniž by však byla soudu doložena procesní plná moc advokáta pro dovolací řízení.
Dovolání za žalobce bylo podáno z datové schránky podnikající fyzické osoby advokátky Zuzany Candigliota, která připojila „substituční“ plnou moc udělenou jí dne 22. 4. 2016 advokátem Davidem Zahumenským k zastupování žalobců, „a to v rozsahu plné moci udělené mu žalobci ve věci vedené mj. u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 186/2014 a v řízeních souvisejících a navazujících,“ avšak plná moc k zastupování v dovolacím řízení udělená žalobci advokátovi Davidu Zahumenskému nebyla připojena.
Usnesením ze dne 17. 1. 2017, č. j. 10 C 186/2014-143, doručeným Davidu Zahumenskému dne 19. 1. 2017 a žalobcům dne 13. 3. 2017, vyzval soud prvního stupně žalobce, aby ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení předložili plnou moc pro zástupce Davida Zahumenského, advokáta, pro dovolací řízení, s tím, že nebude-li ve stanovené lhůtě předložena plná moc, dovolací řízení zastaví.
Žalobci ani David Zahumenský na tuto výzvu nereagovali.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle §28 zástupci, jejž si účastník zvolil, udělí písemně nebo ústně do protokolu procesní plnou moc nebo plnou moc jen pro určité úkony (odstavec 1) Nevyplývá-li z plné moci něco jiného, plná moc zaniká dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno řízení, pro něž byla udělena (odstavec 6).
Z obsahu plné moci, kterou žalobci udělili dne 8. 10. 2013 advokátovi Davidu Zahumenskému (ve spise na č. l. 7) nijak nevyplývá, že by tato plná moc neměla právní mocí rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno, ve smyslu §28 odst. 6 o. s. ř. zaniknout. Rozhodně z plné moci nevyplývá, že by tato byla udělena i pro řízení související a navazující, jak je to uvedeno v substituční plné moci.
Rozsudkem odvolacího soudu, který nabyl právní moci ke dni 22. 7. 2016, bylo řízení skončeno a tak zanikla i plná moc, kterou k zastupování udělili žalobci advokátovi Davidu Zahumenskému pro toto řízení, a tento již nadále není oprávněn žalobce zastupovat v dovolacím řízení bez toho, aby mu žalobci udělili plnou moc.
Ač byli žalobci i jejich dosavadní právní zástupce na nedostatek doložení zastoupení na základě plné moci výslovně upozorněni a vyzváni k jeho odstranění, nijak na výzvu soudu nereagovali.
Dle ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání. Současně ale zastoupení dovolatelů musí být jejich zástupcem ve smyslu §28 odst. 1 o. s. ř. doloženo.
Protože žalobci ani jejich zástupce předložením plné moci zastoupení nedoložili, trpí podané dovolání nedostatkem podmínky řízení, a proto Nejvyšší soud podle §243b ve spojení s §104 odst. 2 o. s. ř. dovolací řízení zastavil.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. června 2017
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu