ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.246.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 246/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Tomášem Novosadem ve věci žalobce M. K. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 433.432 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 167/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. března 2015, č. j. 20 Co 88/2015-110, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Usnesením v záhlaví uvedeným potvrdil Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 20. listopadu 2014, č.j. 22 C 167/2014-81, kterým byla zamítnuta žalobcova žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů (pro řízení před soudem prvního stupně a pro odvolací řízení). Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, aniž by byl zastoupen advokátem.
Současně s podáním dovolání žalobce požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Soud prvního stupně tuto žalobcovu žádost zamítnul usnesením ze dne 8. dubna 2016, č.j. 22 C 167/2014-171. K odvolání žalobce bylo toto usnesení potvrzeno usnesením soudu odvolacího ze dne 24. srpna 2016, č.j. 20 Co 322/2016-194. Obě nyní zmíněná usnesení jsou pravomocná, dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu podáno nebylo.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 16. listopadu 2016, č.j. 22 C 167/2014-203, byl žalobce vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení v řízení o dovolání proti napadenému usnesení. Žalobce byl též poučen, že v případě neodstranění uvedeného nedostatku bude dovolací řízení zastaveno.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (čl. II. a čl. VII. zák. č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání podle ustanovení §241 odst. 1, 4 o. s. ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit a bez jejíhož naplnění nelze o dovolání věcně rozhodnout. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatel fyzickou osobou, která má právnické vzdělání.
Žalobce jako dovolatel není právně zastoupen a netvrdí, že má právnické vzdělání. Žalobce sice v reakci na výzvu k odstranění nedostatku povinného zastoupení opětovně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, ovšem obsahově totožná žalobcova žádost byla již pravomocně zamítnuta, a proto se k další žalobcově žádosti nepřihlíží v souladu se závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 20. ledna 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09.
Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.)
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 19. dubna 2017
JUDr. Tomáš Novosad
pověřený člen senátu