ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.2876.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 2876/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce M. K. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 13/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2016, č. j. 16 Co 242/2016-53, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 6. 1. 2016, č. j. 25 C 13/2015-35, zamítl návrh žalobce na přiznání osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným usnesením zrušil usnesení soudu prvního stupně a řízení o jmenovaných návrzích žalobce zastavil.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Současně s podáním dovolání žalobce požádal o bezplatné ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Návrh žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 4. 1. 2017, č. j. 25 C 13/2015-76, zamítnut. Odvolání žalobce proti uvedenému usnesení bylo následně usnesením soudu prvního stupně ze dne 8. 2. 2017, č. j. 25 C 13/2015-84, odmítnuto pro opožděnost.
Na to soud prvního stupně usnesením ze dne 15. 5. 2017, č. j. 25 C 13/2015-85, žalobce vyzval, aby ve lhůtě pěti dní odstranil nedostatek povinného zastoupení. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.) dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 27. června 2017
JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu