ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.2958.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 2958/2017-365
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobce P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 1 500 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 323/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2016, č. j. 25 Co 54/2016-196, takto:
Řízení o dovolání žalobce se zastavuje .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalobce se v řízení domáhá zaplacení částky 1 500 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 25 C 37/2012, přičemž v žalobě požádal o ustanovení právního zástupce. Usnesením ze dne 11. 2. 2014, č. j. 15 C 323/2013-37, soud prvního stupně žádost žalobce zamítl, neboť požadavek žalobce na zaplacení nemajetkové újmy v řádu milionů se zcela vymyká rozhodovací praxi jak vnitrostátních soudů, tak i Evropského soudu pro lidská práva. Odvolací soud usnesením ze dne 19. 6. 2014, č. j. 25 Co 162/2014-51, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Rozhodnutí napadl žalobce dovoláním, přičemž požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Usnesením ze dne 9. 2. 2015, č. j. 15 C 323/2013-100, soud prvního stupně zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Odvolací soud usnesením ze dne 8. 4. 2015, č. j. 25 Co 112/2015-121, toto rozhodnutí potvrdil. Dovolací soud usnesením ze dne 28. 7. 2015, č. j. 30 Cdo 2198/2015-144, dovolací řízení proti posledně uvedenému rozhodnutí zastavil, neboť dospěl k závěru, že dovolatel v řízení uplatňuje právo zřejmě bezúspěšně, a proto dovolateli v souladu se závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, zástupce neustanovil. Usnesením ze dne 29. 9. 2015, č. j. 30 Cdo 4144/2015-157, dovolací soud zastavil rovněž řízení o dovolání žalobce, jímž bylo napadeno rozhodnutí odvolacího soudu č. j. 25 Co 162/2014-51. Ústavní stížnost podanou žalobcem proti tomuto rozhodnutí Ústavní soud usnesením ze dne 10. 8. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3192/15, odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Dne 18. 11. 2015 žalobce opětovně požádal o ustanovení zástupce z důvodu změny majetkových poměrů. Soud prvního stupně usnesením ze dne 17. 12. 2015, č. j. 15 C 323/2013-171, řízení o ustanovení zástupce zastavil, neboť vzhledem k závěru, že žalobce uplatňuje v řízení právo zjevně bezúspěšně, nemůže mít změna majetkových poměrů na tento závěr vliv. Odvolací soud toto rozhodnutí potvrdil usnesením ze dne 10. 2. 2016, č. j. 25 Co 54/2016-196, jež žalobce napadl nyní projednávaným dovoláním, přičemž opětovně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Usnesením ze dne 15. 4. 2016, č. j. 15 C 323/2013-269, soud prvního stupně žádost žalobce zamítl. Odvolací soud usnesením ze dne 25. 7. 2016, č. j. 25 Co 276/2016-280, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Dovolací řízení, v němž bylo napadeno posledně uvedené rozhodnutí, dovolací soud usnesením ze dne 24. 1. 2017, č. j. 30 Cdo 5327/2016-355, zastavil, neboť v dané věci již o ustanovení zástupce žalobci bylo rozhodováno všemi stupni soudní soustavy a rovněž Ústavním soudem celkem v 11 rozhodnutích a dovolací soud neshledal důvod odchýlit se od svého dříve vyjádřeného závěru ohledně zřejmé bezúspěšnosti žalobcem uplatňovaného práva v tomto řízení.
Z výše uvedeného plyne, že dovolací soud v tomto řízení důvody, pro něž dovolateli nesvědčí právo na ustanovení zástupce, již opakovaně vyložil. Ani nyní tudíž neshledal důvod žalobci zástupce pro dovolací řízení v souladu se závěry rozhodnutí sp. zn. 31 NSČR 9/2015 ustanovit.
Žalobce již byl v tomto řízení opakovaně vyzýván ke splnění podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení, tudíž žalobci je bezpochyby známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015). Z toho důvodu již dovolací soud dovolatele ke splnění této podmínky nevyzýval.
Dovolací soud řízení o dovolání žalobce podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil, neboť dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 11. 2017
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu