ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.2971.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 2971/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce B. V. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 374/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2015, č. j. 55 Co 375/2015-79, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 8. 7. 2015, č. j. 25 C 374/2003-56, nepřipustil změnu žaloby, kterou se žalobce domáhal 100 000 Kč za zinscenované exekuční řízení (výrok I), zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 1 300 000 Kč (výrok II) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 1 200 Kč (výrok III).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeném rozsudku zastavil řízení o odvolání žalobce do výroku I rozsudku soudu prvního stupně (výrok I odvolacího soudu), ohledně částky 1 195 000 Kč rozsudek soudu I. stupně zrušil a řízení zastavil (výrok II rozsudku odvolacího soudu), ohledně částky 105 000 Kč rozsudek soudu potvrdil a změnil je co do výše přiznaných nákladů řízení tak, že žalobci uložil žalované zaplatit 300 Kč (výrok III rozsudku odvolacího soudu). Konečně odvolací soudu žalobci uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 300 Kč (výrok IV rozsudku odvolacího soudu).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Současně s podáním dovolání žalobce požádal o bezplatné ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Návrh žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 24. 2. 2016, č. j. 25 C 374/2013-92, zamítnut. Toto usnesení bylo následně potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 18. 5. 2016, č. j. 55 Co 154/2016-97, proti kterému žalobce podal dovolání, přičemž řízení o tomto dovolání bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2017, č. j. 30 Cdo 5591/2016-112.
Na to soud prvního stupně usnesením ze dne 23. 5. 2017, č. j. 25 C 374/2013-115, žalobce vyzval, aby ve lhůtě pěti dnů odstranil nedostatek povinného zastoupení. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 27. června 2017
JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu