ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.3076.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 3076/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobkyně L. K., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 463 461,13 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 36/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2016, č. j 14 Co 301/2016-57, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 9. 5. 2016, č. j. 10 C 36/2015-37, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 463 461,13 Kč s příslušenstvím.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, při jehož podání nebyla zastoupena advokátem. Současně s podáním dovolání žalobkyně požádala o bezplatné ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Návrh žalobkyně byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 3. 4. 2017, č. j. 10 C 36/2015-68, zamítnut. Na to soud prvního stupně usnesením ze dne 12. 5. 2017, č. j. 10 C 36/2015-69, žalobkyni vyzval, aby ve lhůtě deseti dnů odstranila nedostatek povinného zastoupení. Žalobkyně nedostatek povinného zastoupení neodstranila, ač byla poučena, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.) dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by žalobkyně jako dovolatelka byla právně zastoupena. Žalobkyně neprokázala ani netvrdila, že je zastoupena advokátem nebo že má sama právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně nesplnila zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 17. července 2017
JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu