ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.3284.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 3284/2017-89
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Vrchou v právní věci žalobce P. B. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou psychickou i zdravotní újmu ve výši 1.495.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu v Praze 5 pod sp. zn. 21 C 385/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2017, č. j. 28 Co 188/2017-83, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Obvodní soud pro Prahu 5 (dále již „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 28. dubna 2017, č. j. 21 C 385/2016-75, zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) usnesením ze dne 7. června 2017, č. j. 28 Co 188/2017-83, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti shora uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce sám dovolání a současně znovu požádal, aby mu byl pro dovolací řízení ustanoven advokát.
Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) dospěl k závěru, že dovolací řízení je třeba zastavit. Nejvyšší soud v usnesení (velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu) ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NS ČR 9/2015 (všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz ) vyložil a odůvodnil právní názor, že směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je na místě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesením odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
Soud prvního stupně žalobce sice nevyzval přímo v řízení o dovolání proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu ke splnění podmínky povinného zastoupení podle §241 odst. 1 o. s. a., nicméně z rozhodovací činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že v identických sporech žalobce byl opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a žalobci je známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, in http:/nalus.usoud.cz, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014).
Vzhledem k tomu, že skutkové okolnosti, z nichž odvolací soud vycházel při přezkumu odvoláním napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž byl zamítnut návrh žalobce, aby mu byl pro dovolací řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, se (vycházeje z obsahu spisu) nijak nezměnily, přičemž žalobce ani v podaném dovolání netvrdí nové okolnosti, které by mohly vést k úvaze o relevantní změně poměrů na straně žalobce, dovolací soud dospěl k závěru, že v daném případě nejsou splněny předpoklady k tomu, aby žalobci byl pro toto dovolací řízení ustanoven zástupce z řad advokátů.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu a kdy žalobce neodstranil (jemu známý) nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle §241b odst. 2, §243f odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. října 2017
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu