ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.3549.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 3549/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce P. B., proti žalované S. J., o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou psychickou, zdravotní a majetkovou újmu, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 11 C 24/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 29. února 2016, č. j. 18 Co 35/2016-135, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Okresní soud v Pardubicích (dále též „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 2. listopadu 2015, č.j. 11 C 24/2014-112, výrokem I. nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, výrokem II. zamítl žádost žalobce, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů a výrokem III. žalobci jmenoval JUDr. Bc. Karla Rohra, advokáta se sídlem v Pardubicích, Borová 537 jako opatrovníka pro dovolací řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 29. února 2016, č. j. 18 Co 35/2016-135, výrokem I. potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a II., výrokem II. změnil výrok III. usnesení soudu prvního stupně tak, že žalobci se opatrovník pro dovolací řízení neustanovuje. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že u žalobce nedošlo k žádné podstatné změně pro (případné) odlišné posouzení žádosti o osvobození od soudních poplatků, což je i podmínkou pro přiznání zástupce z řad advokátů. Dospěl k závěru, že z potvrzení ošetřujícího lékaře sice vyplývá, že žalobce není schopen osobně se účastnit soudních jednání, ale ze zprávy se nepodává, že by žalobce nebyl schopen účastnit se soudních řízení formou písemných podání. Pro ustanovení opatrovníka pro dovolací řízení, v němž soud přezkoumá v neveřejném jednání bez přítomnosti účastníků rozhodnutí odvolacího soudu o návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků, tak nejsou dány předpoklady podle §29 odst. 3 o.s.ř. S ustanovením konkrétního opatrovníka pro dovolací řízení nesouhlasil ani sám žalobce a z dalšího obsahu spisu plyne, že i ustanovený opatrovník požádal o zproštění z funkce opatrovníka pro vyjádření nedůvěry ze strany žalobce.
Žalobce podal dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu. Při podání dovolání nebyl zastoupen advokátem, ani nedoložil, že by sám měl právnické vzdělání a požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Soud prvního stupně jej usnesením ze dne 31. května 2016, č. j. 11 C 24/2014-143, vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Žalobce však uvedený nedostatek kvalifikovaného zastoupení do současné doby neodstranil; reagoval pouze na výzvu další žádostí o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.
Podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Podle §138 odst. 1 o.s.ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li 1to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o.s.ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.
Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o.s.ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání proti rozhodnutí vrchního soudu, ve spojení s usnesením soudu prvního stupně, o nepřiznání osvobození od soudního poplatku a neustanovení advokáta pro řízení, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).
Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).
V daném případě dovolací soud sám dospívá k závěru, že pro to, aby dovolateli byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny předpoklady. Odvolací soud důvodně vyšel ze zjištění, že u žalobce nedošlo k žádné podstatné změně pro (případné) odlišné posouzení žádosti o osvobození od soudních poplatků, což je i podmínkou pro ustanovení zástupce z řad advokátů. Dále dospěl k závěru, že pro ustanovení opatrovníka pro dovolací řízení, v němž soud přezkoumá v neveřejném jednání bez přítomnosti účastníků rozhodnutí odvolacího soudu o návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků, nejsou dány předpoklady podle §29 odst. 3 o.s.ř.; navíc s ustanovením konkrétního opatrovníka pro dovolací řízení nesouhlasil ani sám žalobce a z dalšího obsahu spisu plyne, že i ustanovený opatrovník požádal o zproštění z funkce opatrovníka pro vyjádření nedůvěry ze strany žalobce. Závěr soudů obou stupňů je proto nepochybně správný a dovolací soud se s ním ztotožňuje.
V situaci, kdy dovolací soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač k tomu byl soudem prvního stupně vyzván, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o.s.ř. řízení o tomto dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 29. února 2016, č. j. 18 Co 35/2016-135, zastavil.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. ledna 2017
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu