ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.3888.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 3888/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce Ing. P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 15 C 51/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2015, č. j. 30 Co 335/2015-49, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 16. 4. 2015, č. j. 15 C 51/2012-38, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím, konstatování porušení práva, jakož i uložení povinnosti žalované, aby žalobci umožnila nahlížet do spisu č. j. MV – 123725/P-2011, včetně činění výpisů a kopií z tohoto spisu.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Žalobce současně s podáním dovolání navrhl, aby mu byl bezplatně ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Návrh žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 26. 1. 2017, č. j. 15 C 51/2012-105, zamítnut.
Žalobce následně podáním ze dne 6. 3. 2017, aniž by tvrdil změnu svých majetkových poměrů, opětovně požádal o bezplatné ustanovení zástupce pro dovolací řízení. O této žádosti však soud prvního stupně již nerozhodoval a usnesením ze dne 13. 4. 2017, č. j. 15 C 51/2012-111, žalobce vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů odstranil nedostatek povinného zastoupení. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 28. srpna 2017
JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu