ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.42.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 42/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu pro místní rozvoj, se sídlem v Praze 1, Staroměstské náměstí 932/6, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 3/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. února 2015, č.j. 1 Co 268/2014-32, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Vrchní soud v Praze (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 10. února 2015, č.j. 1 Co 268/2014-32, zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení (výrok I.), odmítl odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze (dále též „soud prvního stupně“) ze dne 19. listopadu 2014, č.j. 37 C 3/2012-21, kterým soud prvního stupně neprodloužil žalobci lhůtu stanovenou usnesením téhož soudu ze dne 23. října 2014, č.j. 37 C 3/2012-15, a vrátil žalobci podání ze dnů 4. a 12. listopadu 2014 označená jako „podjatost soudce KS-Praha E. Szépeové, jakož i soudce Šebka a spol.“ k opravě a doplnění do 15 dnů ode dne doručení této výzvy (výrok II.). Ve výroku III. odvolací soud potvrdil výrok II. usnesení soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro odstranění vad podání ze dne 29. března 2012.
Odvolací soud v případě posledně zmíněného výroku dospěl k závěru, že žalobce s ohledem na jeho zjištěné majetkové poměry nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a tím i pro ustanovení zástupce z řad advokátů. Zároveň odvolací soud poukázal na nijak neodůvodněné podání ve věci podjatosti soudce, které nebylo ani přes výzvu doplněno.
Žalobce podal dne 7. dubna 2015 proti usnesení odvolacího soudu dovolání aniž bybyl zastoupen advokátem, případně nedoložil, že by sám eventuálně měl právnické vzdělání, a znovu požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 15. května 2015, č.j. 37 C 3/2012-44, ve znění opravného usnesení ze dne 30. června 2015, č.j. 37 C 3/2012-50, ve výroku I. mimo jiné zamítl žalobcův návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a výrokem II. vyzval mimo jiné žalobce k doplnění svého dovolání. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. srpna 2016, č.j. 3 Co 192/2015-64 , usnesení soudu prvního stupně v rozsahu, v jakém soud prvního stupně zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, potvrdil.
Při projednání dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. února 2015, č.j. 1 Co 268/2014-32, Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.
Podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Soud prvního stupně sice žalobce nevyzval ke splnění podmínky povinného zastoupení podle §241 odst. 1 o. s. ř. s poučením o procesním následku, který nastane, nebude-li žalobce v dovolacím řízení zastoupen advokátem (zastavení dovolacího řízení), nicméně z rozhodovací činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že v jiných soudních sporech byl žalobce soudem ke splnění této podmínky dovolacího řízení opakovaně vyzýván (např. ve věcech vedených Nejvyšším soudem pod sp. zn. 30 Cdo 834/2017, sp. zn. 30 Cdo 5592/2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2016), takže je žalobci zcela zřetelně známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem, jinak není splněna podmínka zákonem vyžadovaného zastoupení advokátem a v takovém případě je třeba dovolací řízení zastavit. Současně je možno připomenout í závěry, k nimž dospěl Ústavní soud České republiky např. ve svém usnesení ze dne 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13.
Jelikož tedy žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení ve smyslu §241 odst. 1 věty první a odst. 4 o. s. ř., Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil (§241b odst. 2 část věty před středníkem a §104 odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. července 2017
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu