ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.4410.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 4410/2017-251
sp. zn. 30 Cdo 4411/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Tomáše Novosada a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce P. B. , proti žalované D. P., soudkyni Okresního soudu v Pardubicích, se sídlem v Pardubicích, Na Třísle 118, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích pod sp. zn. 50 C 29/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2017, č. j. 3 Co 12/2016-208, a o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 5. 2017, č. j. 3 Co 41/2017-242, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2017, č. j. 3 Co 12/2016-208, se zastavuje.
II. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 5. 2017, č. j. 3 Co 41/2017-242, se zastavuje .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů obou dovolacích řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako soud prvního stupně usnesením ze dne 9. 11. 2015, č. j. 50 C 29/2012-193, zastavil řízení ve věci samé z důvodu nezaplacení soudního poplatku (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Zdůraznil, že již pravomocně rozhodl o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobci. K opětovné žalobcově žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků nepřihlížel, neboť neobsahovala nové skutečnosti oproti žádosti, o níž již bylo pravomocně rozhodnuto.
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 23. 1. 2017, č. j. 3 Co 12/2016-208, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.). Odvolací soud plně přisvědčil odůvodnění usnesení soudu prvního stupně.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce včas dovolání. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 24. 2. 2017, č. j. 50 C 29/2012-225, byl žalobce vyzván ke zvolení zástupce z řad advokátů pro podání řádného dovolání a dále byl poučen, že pro případ nesplnění této výzvy bude dovolací řízení zastaveno.
Na základě dané výzvy a poučení požádal žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Následně soud prvního stupně usnesením ze dne 6. 4. 2017, č. j. 50 C 29/2012-232, zamítl žalobcův návrh na osvobození od soudních poplatků a na ustanovení zástupce z řad advokátů, to vše pro dovolací řízení (výrok I. a II.). Shledal, že v řízení o věci samé uplatňuje žalobce své právo zřejmě bezúspěšně, neboť se domáhá omluvy a peněžitého zadostiučinění vůči pasivně nelegitimované žalované soudkyni Okresního soudu v Pardubicích, které měla zasáhnout do žalobcových osobnostních práv při výkonu funkce soudce. Nadto je soudu prvního stupně známo, že žalobce vede desítky zjevně neúspěšných soudních sporů, v nichž nejde o ochranu žalobcových práv, avšak o bezobsažné a obstrukční souzení se pro souzení. Toto žalobcovo počínání není výkonem práva, avšak jeho zneužitím.
Odvolací soud usnesením ze dne 26. 5. 2017, č. j. 3 Co 41/2017-242, naposledy zmíněné usnesení soudu prvního stupně potvrdil, přičemž přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že žalobce uplatňuje své právo zřejmě bezúspěšně.
Také proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce včas dovolání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovoláních rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu pouze procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4830/2014, 26 Cdo 4831/2014, 26 Cdo 4832/2014; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2015).
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle §138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Nejvyšší soud považuje za zcela přiléhavý názor odvolacího soudu (potažmo soudu prvního stupně) vyjádřený v napadeném usnesení ze dne 26. 5. 2017, č. j. 3 Co 41/2017-242, (potažmo v usnesení soudu prvního stupně ze dne 6. 4. 2017, č. j. 50 C 29/2012-232) o zřejmě bezúspěšném uplatňování práva ze strany žalobce. O takové uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. Pro závěr, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř., platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014). Nejvyšší soud aprobuje oba důvody, na základě nichž byla shledána zřejmá bezúspěšnost uplatňování práva ze strany žaloby, tedy absence pasivní věcné legitimace žalované a žalobcovo sudičství.
Protože žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř., nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle §30 o. s. ř.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu ze dne 26. 5. 2017, č. j. 3 Co 41/2017-242, zastavil. Žalobce byl již mnohokrát (včetně řízení v projednávané věci) a marně poučován o tom, že k řádnému podání dovolání je nezbytné zastoupení advokátem a že absence takového zastoupení ústí v zastavení řízení. Proto Nejvyšší soud pokládá za nevýznamné, že žalobce nebyl soudem prvního stupně opětovně vyzýván ke zvolení zástupce z řad advokátů v řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu ze dne 26. 5. 2017, č. j. 3 Co 41/2017-242.
Jestliže bylo zastaveno Nejvyšším soudem řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu ze dne 26. 5. 2017, č. j. 3 Co 41/2017-242, pak je nutno zastavit též řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu ze dne 23. 1. 2017, č. j. 3 Co 12/2016-208, a to rovněž dle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. Totiž žalobce byl vyzván ke zvolení zástupce z řad advokátů pro toto dovolací řízení a byl též poučen o tom, že dovolací řízení bude zastaveno, nebude – li advokát zvolen. Přesto si žalobce zástupce z řad advokátů nezvolil, přičemž jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byla shledána nedůvodnou jak soudy prvého a druhé stupně, tak též soudem dovolacím, jak shora vysvětleno.
Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacích řízení není odůvodněno v souladu s §243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 29. listopadu 2017
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu