ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.456.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 456/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce S. P. , proti žalované JUDr. D. L., Ph.D. , advokátce, o nejasném podání, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 Nc 1381/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 8. 2016, č. j. 3 Co 216/2015-133, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „dovolatel“) označil své podání jako žalobu na zneužití osobních údajů, křivé obvinění, vydírání, těžké ublížení na zdraví, omezování osobní svobody, ukradení majetku, padělání a pozměňování peněz a písemnosti s úmyslem se obohatit.
Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) vyzval žalobce, aby ve lhůtě 10 dnů doplnil své podání, neboť bylo zcela nesrozumitelné, neurčité, nejasné a postrádalo náležitosti požadované v §79 o. s. ř. Z tohoto důvodu bylo jako žaloba v občanskoprávním řízení naprosto neprojednatelné.
Protože žalobce ani svým dalším podáním neodstranil základní nedostatky svého prvotního podání, soud prvního stupně usnesením ze dne 19. 10. 2015, č. j. 1 Nc 1381/2015-92, podání žalobce odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobce napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém zopakoval podstatnou část svých předešlých podání.
Usnesením ze dne 10. 11. 2016, č. j. 1 Nc 1381/2015-140, doručeným žalobci dne 28. 11. 2016, vyzval soud prvního stupně žalobce, aby si ve lhůtě 15 dnů pro podání dovolání v této věci zvolil dle §241 odst. 1 o. s. ř. zástupcem advokáta nebo notáře a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 8. 2016, č. j. 3 Co 216/2015-133, s tím, že nebude-li takto dovolání doplněno, dovolací soud dovolání odmítne.
Žalobce na tuto výzvu toliko opět zopakoval podstatnou část své argumentace z předchozích podání a požádal o udělení výjimky z §241 odst. 1 o. s. ř. s tím, že se musí obhajovat sám, neboť mu bylo vše ukradeno.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Dle ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění této podmínky poučen (na tom nic nemění okolnost, že soud prvního stupně nesprávně uvedl, že dovolání bude odmítnuto).
Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat – s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje – rozhodnutí, kterým se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes výzvu soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §104 odst. 2 a §241b odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. května 2017
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu