ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.4864.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 4864/2017-123
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 10 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C 366/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2016, č. j. 11 Co 444/2016-109, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 22. 11. 2016, č. j. 11 Co 444/2016-109, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 29. 8. 2016, č. j. 41 C 366/2013-102, kterým bylo zastaveno řízení o návrhu žalobce, aby mu byl ustanoven ve věci právní zástupce z řad advokátů.
Proti výše uvedenému usnesení soudu prvního stupně (č. j. 41 C 366/2013-102) ve spojení s usnesením soudu odvolacího (č. j. 11 Co 444/2016-109) podal žalobce dovolání ze dne 11. 12. 2016 (č. l. 110), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Při podání dovolání žalobce nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Žalobce v dovolání současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byl zamítnut (srov. usnesení soudu prvního stupně ze dne 7. 2. 2017, č. j. 41 C 366/2013-111, a usnesení odvolacího soudu ze dne 19. 4. 2017, č. j. 11 Co 149/2017-118). Usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 17. 5. 2017.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 20. 6. 2017, č. j. 41 C 366/2013-121, které bylo žalobci doručeno dne 22. 6. 2017, vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 22. 11. 2016, č. j. 11 Co 444/2016-109, a současně žalobce poučil, že nebude-li do 5 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Na výše uvedenou výzvu žalobce však nikterak nereagoval.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Žalobce při podání dovolání ze dne 11. 12. 2016 (č. l. 110) proti napadenému usnesení odvolacího soudu (č. j. 11 Co 444/2016-109) nebyl zastoupen advokátem nebo notářem a neprokázal ani, že je osobou s právnickým vzděláním. Žalobce před uplynutím dovolací lhůty požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení (č. l. 110). Dvouměsíční lhůta ke splnění podmínky uvedené v §241 o. s. ř. tedy žalobci začala znovu běžet až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (srov. §241b odst. 3 o. s. ř.). O žádosti žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení bylo rozhodnuto usnesením odvolacího soudu ze dne 19. 4. 2017, č. j. 11 Co 149/2017-118, které bylo žalobci doručeno dne 17. 5. 2017, a které téhož dne nabylo právní moci. Žalobce ve dvouměsíční lhůtě od právní moci tohoto usnesení (poslední den lhůty 17. 7. 2017), a ostatně ani později, nesplnil podmínku stanovenou v §241 o. s. ř., a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Vzhledem k tomu, že dovolací řízení bylo zastaveno, nebylo třeba rozhodovat o návrhu na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto rozhodnutím, kterým se řízení končí (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 31. října 2017
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu