ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.4899.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 4899/2017-65
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce B. V. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 2 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 62/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2016, č. j. 20 Co 389/2016-42, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 24. 10. 2016, č. j. 20 Co 389/2016-42, potvrdil usnesení soudu prvního stupně, který zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, a to ve věci jeho dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2016, č. j. 20 Co 211/2016-29, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení.
Městský soud v Praze se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce nedostatečně vylíčil své majetkové poměry a nadto zatajil příjmy, jejichž existence je soudům známa z úřední činnosti, stejně jako fakt, že žalobce je notorickým sudičem, jehož žaloby zpravidla nejsou podloženy odpovídajícími reálnými skutkovými okolnostmi a tak je tomu i v tomto případě, kde dovolací návrh, kvůli kterému žádá o ustanovení advokáta pro dovolací řízení, je neurčitý a místy nesrozumitelný a neposkytuje co do vylíčených rozhodných skutečností dostatečný podklad pro rozhodnutí.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém zároveň opětovně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, osvobození od soudních poplatků a vznesl požadavek na odkladný účinek dle §243 o. s. ř.
Usnesením ze dne 23. 8. 2017, č. j. 42 C 62/2015-61 (doručeným žalobci dne 7. 9. 2017) soud prvního stupně vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil dle §241 odst. 1 o. s. ř. zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2016, č. j. 20 Co 389/2016-42, s tím, že nebude-li do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolaní, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Z obsahu spisu neplyne, že by žalobce na tuto výzvu reagoval a odstranil nedostatek podmínky povinného zastoupení.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen.
Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se použije i v nyní projednávané věci.
Dovolací soud proto splnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů posoudil, avšak neshledal důvod odchýlit se od závěrů odvolacího soudu, proti kterým ostatně ani sám dovolatel žádné relevantní námitky nevznáší a uvedená zjištění nevyvrací.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu soudu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle §243 o. s. ř. nelze uvažovat za situace, kdy je zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Za situace, kdy bylo dovolací řízení dovolacím soudem bez zbytečných odkladů po předložení věci zastaveno, nebylo již o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodováno.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. listopadu 2017
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu