ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.5026.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 5026/2017-95
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce T. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o 1 000 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 120/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2016, č. j. 17 Co 352/2016-77, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 23. 8. 2016, č. j. 14 C 120/2015-66, jímž soud žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků (výrok I) a zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (výrok II).
Soud prvního stupně konstatoval, že žalobce na výzvu soudu neprokázal skutečnosti odůvodňující jeho nepříznivé poměry, když nepředložil soudu vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále jen „Prohlášení“), ani jiným způsobem své majetkové, osobní ani výdělkové poměry neosvědčil. Soud prvního stupně se proto nemohl zabývat otázkou majetkových poměrů žalobce a přiznat mu osvobození od soudních poplatků. Současně neshledal zvlášť závažný důvod, pro který by měl být žalobci ustanoven zástupce z řad advokátů.
V odvolacím řízení již žalobce doručil soudu Prohlášení, odvolací soud však ani poté neshledal splnění procesních podmínek pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce objektivně vzato nesleduje vlastní ochranu procesních práv, ale jeho úkony v podobě řetězení neprojednatelných žalob spojených vždy s potřebou opakovaného rozhodování o ustanovení zástupce a/nebo o přiznání osvobození od soudních poplatků směřují výlučně k bezdůvodnému vyvolávání a následnému prodlužování řízení. Odvolací soud také uvedl, že o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde i v případě, kdy výše plnění požadovaného žalobcem hrubě neodpovídá skutkovým tvrzením, o které žalobce uplatněné právo opírá, což je i případ žalobce v nyní projednávané věci, když žalobce požaduje přiznání částky ve výši 1 000 000 000 Kč, aniž by byl tvrzen a prokázán nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí. Dále odvolací soud zdůraznil, že žalobce žádal o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení, přestože dosud dovolání ve věci samé nepodal a žalobci tak uplynula dvouměsíční subjektivní lhůta k jeho včasnému uplatnění.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dne 17. 10. 2016 (č. l. 81) včasným dovoláním. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. V dovolání pouze uvedl, že „dovolání bude doplněno advokátem, až mu bude soudem ustanoven“.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 21. 6. 2017, č. j. 14 C 120/2015-89, žalobce vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce však na výzvu soudu prvního stupně nikterak nereagoval.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).
Podle §138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4830/2014, 26 Cdo 4831/2014, 26 Cdo 4832/2014; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2015).
Dovolací soud proto splnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů zkoumal sám. V daném případě dovolací soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady podle §30 o. s. ř. pro to, aby byl žalobci v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, neboť žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, když v řízení jde v rozporu s §138 odst. 1 o. s. ř. o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Dovolací soud se ztotožnil se závěrem odvolacího soudu, podle kterého žalobce uplatňuje své právo bezúspěšně, když žalobce pro své sudičské jednání nesleduje ochranu vlastních procesních práv a výše požadovaného plnění zcela neodpovídá jeho skutkovým tvrzením. Nejvyššímu soudu je též z vlastní činnosti známo, že žalobce podává značné množství dovolání směřujících proti žalované České republice, v nichž jsou uplatňovány nepřiměřeně vysoké nároky, aniž by bylo o některém z nich rozhodnuto ve prospěch žalobce. Nutno připomenout, že dovolání je opravným prostředkem mimořádným. Již z toho je zřejmé, že účastníci řízení by institutu dovolání měli užívat pouze za zcela výjimečných okolností. Nicméně nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalobce dosud nepodal dovolání směřující proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 26. 5. 2016, č. j. 17 Co 93/2016-60, v důsledku čehož mu již uplynula zákonná lhůta k podání dovolání ve věci samé. Ustanovení právního zástupce pro dané dovolací řízení se tak z tohoto důvodu stalo bezpředmětným.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015).
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 14. listopadu 2017
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu