ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.5291.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 5291/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce B. V. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 20.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 237/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. června 2016, č. j. 29 Co 239/2016-43, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále již „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 16. května 2016, č. j. 17 C 237/2014-38, nepřiznal žalobci nárok na osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) usnesením ze dne 16. června 2016, č. j. 29 Co 239/2016-43, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti shora uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) sám dovolání a současně znovu požádal, aby mu byl pro dovolací řízení ustanoven advokát.
Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) dospěl k závěru, že dovolací řízení je třeba zastavit. Nejvyšší soud v usnesení (velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu) ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NS ČR 9/2015 (všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách Nejvyššího soudu http:/nsoud.cz, zatímco rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz ) vyložil a odůvodnil právní názor, že směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je na místě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesením odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
Soud prvního stupně dovolatele sice nevyzval ke splnění podmínky povinného zastoupení podle §241 odst. 1 o. s. ř. v řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 16. června 2016, č. j. 29 Co 239/2016-43, nicméně z rozhodovací činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že v identických sporech byl dovolatel opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a dovolateli je známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014).
Vzhledem k tomu, že skutkové okolnosti, z nichž odvolací soud vycházel při přezkumu odvoláním napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž byl zamítnut návrh dovolatele, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů, se (vycházeje z obsahu spisu) nijak nezměnily, přičemž dovolatel ani v podaném dovolání netvrdí nové okolnosti, které by mohly vést k úvaze o relevantní změně poměrů na jeho straně, dovolací soud dospěl k závěru, že v daném případě nejsou splněny předpoklady k tomu, aby dovolateli byl pro toto dovolací řízení ustanoven zástupce z řad advokátů.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání proti v záhlaví označenému usnesení dovolacího soudu a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle §241b odst. 2, §243f odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3, věta druhá, o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. ledna 2017
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu