ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.5327.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 5327/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobce P. R. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 1 500 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 323/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2016, č. j. 25 Co 276/2016-280, takto:
Řízení o dovolání žalobce se zastavuje .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalobce se v řízení domáhá zaplacení částky 1 500 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 25 C 37/2012, přičemž v žalobě požádal o ustanovení právního zástupce. Usnesením ze dne 11. 2. 2014, č. j. 15 C 323/2013-37, soud prvního stupně žádost žalobce zamítl, neboť požadavek žalobce na zaplacení nemajetkové újmy v řádu milionů se zcela vymyká rozhodovací praxi jak vnitrostátních soudů, tak i Evropského soudu pro lidská práva. Odvolací soud usnesením ze dne 19. 6. 2014, č. j. 25 Co 162/2014-51, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Rozhodnutí napadl žalobce dovoláním, přičemž požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Usnesením ze dne 9. 2. 2015, č. j. 15 C 323/2013-100, soud prvního stupně zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Odvolací soud usnesením ze dne 8. 4. 2015, č. j. 25 Co 112/2015-121, toto rozhodnutí potvrdil. Dovolací soud usnesením ze dne 28. 7. 2015, č. j. 30 Cdo 2198/2015-144, dovolací řízení proti posledně uvedenému rozhodnutí zastavil, neboť dospěl k závěru, že dovolatel v řízení uplatňuje právo zřejmě bezúspěšně, a proto dovolateli v souladu se závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, zástupce neustanovil. Usnesením ze dne 29. 9. 2015, č. j. 30 Cdo 4144/2015-157, dovolací soud zastavil rovněž řízení o dovolání žalobce, jímž bylo napadeno rozhodnutí odvolacího soudu č. j. 25 Co 162/2014-51. Ústavní stížnost podanou žalobcem proti tomuto rozhodnutí Ústavní soud usnesením ze dne 10. 8. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3192/15, odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Dne 18. 11. 2015 žalobce opětovně požádal o ustanovení zástupce z důvodu změny majetkových poměrů. Soud prvního stupně usnesením ze dne 17. 12. 2015, č. j. 15 C 323/2013-171, řízení o ustanovení zástupce zastavil, neboť vzhledem k závěru, že žalobce uplatňuje v řízení právo zjevně bezúspěšně, nemůže mít změna majetkových poměrů na tento závěr vliv. Odvolací soud toto rozhodnutí potvrdil usnesením ze dne 10. 2. 2016, č. j. 25 Co 54/2016-196. Rovněž toto rozhodnutí žalobce napadl dovoláním, přičemž opětovně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Usnesením ze dne 15. 4. 2016, č. j. 15 C 323/2013-269, soud prvního stupně žádost žalobce zamítl. Odvolací soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím toto usnesení potvrdil. Soud prvního stupně usnesením ze dne 29. 7. 2016, č. j. 15 C 323/2013-282, žalobce vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, přičemž určil žalobci lhůtu 10 dnů ode dne doručení usnesení.
Z výše uvedeného plyne, že v této věci již o ustanovení zástupce žalobci (ať už pro řízení jako celek, nebo pro jeho část) bylo rozhodováno všemi stupni soudní soustavy a rovněž soudem Ústavním celkem v 11 rozhodnutích. Nejvyšší soud nemá ani nyní důvod se odchýlit od svého závěru vyjádřeného již v rozhodnutí č. j. 30 Cdo 2198/2015-144 ohledně zřejmé bezúspěšnosti žalobcem uplatňovaného práva v tomto řízení, proto ani nyní žalobci zástupce pro dovolací řízení v souladu se závěry rozhodnutí sp. zn. 31 NSČR 9/2015 neustanovil.
Dovolatel byl ke splnění podmínky povinného zastoupení dle §241 o. s. ř. vyzván již soudem prvního stupně. Byť tak učinil předčasně, neboť žalobce ke dni učinění výzvy ještě dovolání nepodal, z výše uvedeného plyne, že žalobce v tomto řízení byl již opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a žalobci je tudíž bezpochyby známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015). Z toho důvodu již dovolací soud dovolatele ke splnění této podmínky nevyzýval.
Podáním ze dne 8. 11. 2016 dovolatel doručil soudu rozhodnutí předsedy České advokátní komory o určení advokáta v této věci. Nicméně procesní plnou moc ani doplnění dovolání zástupcem dovolatel Nejvyššímu soudu nepředložil.
Dovolací soud řízení o dovolání žalobce podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil, neboť dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 1. 2017
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu