ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.5520.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 5520/2017-33
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce B. V. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 190/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2016, č. j. 51 Co 300/2016-7, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 9. 8. 2016, č. j. 17 C 190/2016-2, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že majetkové poměry žalobce osvobození od soudních poplatků neodůvodňují a že se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, ve kterém zároveň požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 26. 10. 2016, č. j. 17 C 190/2016-9, návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení zamítl a nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků, přičemž na základě odvolání žalobce toto usnesení potvrdil soud druhého stupně usnesením ze dne 18. 5. 2017, č. j. 51 Co 174/2017-26. Toto usnesení odvolacího soudu sice žalobce napadl dovoláním, avšak dovolací řízení zastavil Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5424/2017, neboť dovolací soud neshledal naplnění předpokladů pro ustanovení zástupce dovolacím soudem.
Usnesením ze dne 27. 6. 2017, č. j. 17 C 190/2016-27, soud prvního stupně žalobce vyzval, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Zároveň soud žalobce poučil, že neučiní-li tak do 10 dnů, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce na tuto výzvu reagoval přípisem ze dne 8. 7. 2017, ve kterém opětovně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, nedostatek povinného zastoupení však neodstranil.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. platí, že dovolatel musí být zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 28. listopadu 2017
JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu