ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.5867.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 5867/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce B. V. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o odškodnění, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 273/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2015, č. j. 22 Co 397/2014-215, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Předmětem řízení byl nárok žalobce, na náhradu škody a nemajetkové újmy, původně vznesený u Okresního soudu v Berouně, který byl v průběhu řízení rozšířen a upraven tak, že žalobce požaduje částku 750 000 Kč jako odškodnění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 5 C 3/1999.
Soud prvního stupně řízení o nároku žalobce v celém rozsahu zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud neměl za prokázané, že by žalobce uplatnil svůj nárok u úřadu uvedeného v §6 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“), přičemž dle §14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
Městský soud v Praze napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud potvrdil skutkové závěry soudu prvního stupně, že žalobce neuplatnil nárok dle §14 odst. 3 OdpŠk, a to ani přes výzvu soudu prvního stupně, a ten následně postupoval správně, pokud řízení zastavil postupem dle §104 odst. 2 věta druhá o. s. ř., neboť se mu z důvodu nečinnosti žalobce nezdařilo nedostatek podmínky řízení odstranit.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém zároveň opětovně požádal o ustanovení zástupce.
Tato žádost byla pravomocně zamítnuta usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 10. 2015, č. j. 15 C 273/2014-225, ve spojení s potvrzujícím usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2016, č. j. 22 Co 446/2015-233, když řízení o dovolání podaném proti tomuto usnesení odvolacího soudu bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2016, č. j. 30 Cdo 3588/2016-239, neboť ani dovolací soud neshledal naplnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků jako podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátu (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná též na www.nsoud.cz ).
Usnesením ze dne 29. 11. 2016, č. j. 15 C 273/2014-242, doručeným žalobci dne 1. 12. 2016, Obvodní soud pro Prahu 2 vyzval žalobce, aby si ve lhůtě 5 dnů pro dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2015, č. j. 22 Co 397/2014-215, s tím, že nebude-li do 5 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Žalobce na tuto výzvu reagoval svým přípisem ze dne 3. 12. 2016, ve kterém opět požádal o ustanovení zástupce, aniž by uvedl, natož osvědčil, jakékoliv nové skutečnosti. Nedostatek podmínky zastoupení neodstranil, a to ani následně.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen.
Za situace, kdy dovolatel žádné nové skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit, že splňuje předpoklady pro ustanovení zástupce, neuvedl, soud prvního stupně správně na jeho opětovnou žádost nepřihlížel.
V situaci, kdy i Nejvyšší soud již dříve dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu soudu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. ledna 2017
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu