ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.6052.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 6052/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobkyně CF FLOP s. r. o. , identifikační číslo osoby 64608565, se sídlem v Brně-Lesná, Nejedlého 383/11, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o 233 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 138/2013, o dovolání Ing. L. M. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2016, č. j. 53 Co 67/2016-71, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 6. 2016, č. j. 53 Co 67/2016-71, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. 10. 2015, č. j. 10 C 138/2013-54, jímž bylo konstatováno, že v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 16 C 97/2004 došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení (výrok I. rozsudku soudu prvního stupně), byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení 233 000 Kč se 7,05% úrokem z prodlení p.a. z této částky od 15. 1. 2013 do zaplacení (výrok II. rozsudku soudu prvního stupně), a byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 300 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok III. rozsudku soudu prvního stupně), a žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno dovolání Ing. L. M., jenž se v záhlaví daného podání označuje za žalobce a uvádí, že je právně zastoupen advokátkou Mgr. Lucií Brusovou, Masná 8, Ostrava 1. Podání je podepsáno na své poslední straně pod uvedením dovolacího návrhu a pod vytištěným jménem „Ing. L. M.“. Dovolání bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 2 doručenou poštou, přičemž na poštovní obálce je v levé horní čtvrtině uvedeno „L. M.“ pod nímž je otisk razítka „CF FLOP s. r. o., IČ: 64608565, P. O. Box 11, 708 11 Ostrava-Poruba“.
Dovolací soud o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle §41 odst. 2 o. s. ř. [k]aždý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.
Podle §42 odst. 4 o. s. ř. [p]okud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. [ú]častník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
Podle §241b odst. 2 o. s. ř. [n]ení-li splněna podmínka uvedená v §241, postupuje se obdobně podle §104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle §238 přípustné.
Jak dovolací soud uvedl např. ve svém usnesení ze dne 9. 10. 2015, sp. zn. 21 Cdo 369/2015, ze zásady bezformálnosti vyplývá, že soud posuzuje procesní úkony podle jejich obsahu. Pro posouzení procesních úkonů proto není významné, jak je účastník označil nebo že vůbec nebyly označeny, a ani to, jaký obsah jim účastník přisuzuje. Soud vždy uváží obsah (smysl) projevu vůle účastníka a uzavře, o jaký úkon se z tohoto hlediska jedná. Uvedeným způsobem soud ovšem postupuje jen tehdy, je-li úkon účastníka dostatečně určitý a srozumitelný a má-li všechny potřebné náležitosti; neumožňuje-li úkon jednoznačný závěr o tom, co jím účastník vyjádřil, je třeba nejprve účastníka vyzvat, aby úkon náležitě formuloval (neurčitý nebo nesrozumitelný úkon nemá žádné právní následky, a proto není možné k němu přihlížet) nebo aby odstranil vady podání (postupem podle ustanovení §43 o.s.ř.); teprve poté lze úkon posoudit podle jeho obsahu. Posouzení procesního úkonu podle obsahu (na druhé straně) soudu neumožňuje, aby určitému a srozumitelnému úkonu přikládal jiný než účastníkem sledovaný smysl. V ustanovení §41 odst. 2 o.s.ř. se soudu ukládá posuzovat procesní úkon účastníka bez zřetele k tomu, jak jej účastník označil nebo zda jej vůbec označil, neumožňuje mu však, aby "domýšlel" obsah úkonu nebo z obsahu úkonu činil závěry, které z něj ve skutečnosti nevyplývají. Obdobně se podle obsahu a nikoliv jen podle označení posuzují také jednotlivé náležitosti procesního úkonu; to platí rovněž o vymezení rozsahu, v jakém se napadá odvoláním rozhodnutí soudu vydané v řízení v prvním stupni, o vylíčení odvolacího důvodu nebo o uvedení odvolacího návrhu.
Dovolací soud posoudil dovolání podle obsahu a neshledal pochybnost ohledně skutečnosti, že dovolání je podáno Ing. L. M., jakožto fyzickou osobou, o čemž (krom podpisu a záhlaví podání) svědčí též samotné tělo dokumentu (podání), např. jeho čl. 4. e.). Zde je uvedeno, že žalobce je osobně navíc jednatelem společnosti CF FLOP s. r. o., z čehož je zřejmé, že v tomto dovolání jedná fyzická osoba, nikoliv uvedená společnost.
Jelikož Ing. L. M. není účastníkem řízení, bylo dovolání podáno osobou neoprávněnou, a Nejvyšší soud podle §243c odst. 3 o. s. ř., ve spojení s §218 písm. b) o. s. ř., dovolání odmítl.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 18. 1. 2017
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu