ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.786.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 786/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Tomáše Novosada a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce F. F., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o 250 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 11 C 55/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 12. 2016, č. j. 39 Co 295/2016-194, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. 11. 2014, č. j. 11 C 55/2014-143, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2015, č. j. 39 Co 7/2015-151, byla odmítnuta žaloba, rozhodnuto o nákladech řízení a zamítnuta žalobcova žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení. Proti označenému usnesení Městského soudu v Praze podal žalobce dovolání a zároveň požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Tato žalobcova žádost byla pravomocně zamítnuta usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 1. 6. 2015, č. j. 11 C 55/2014-157, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2015, č. j. 39 Co 247/2015-165. Proti naposledy zmíněnému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2015 podal žalobce dovolání a opětovně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2016, č. j. 30 Cdo 5632/2015-181, bylo dovolací řízení zastaveno.
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně vyzval usnesením ze dne 27. 6. 2016, č. j. 11 C 55/2014-183, žalobce, aby si pro dovolání proti shora zmíněnému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2015 zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, které bylo pro nepřípustnost odmítnuto usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 29. 12. 2016, č. j. 39 Co 295/2016-194.
Na základě zmíněné výzvy soudu prvního stupně ze dne 27. 6. 2016 žalobce opětovně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Řízení o této žádosti soud prvního stupně zastavil usnesením ze dne 14. 7. 2016, č. j. 11 C 55/2014-186. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 12. 2016, č. j. 39 Co 296/2016-197.
Předmětem tohoto dovolacího řízení je dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 12. 2016, č. j. 39 Co 295/2016-194.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 12. 2016, č. j. 39 Co 295/2016-194, není přípustné, neboť směřuje proti usnesení, proti němuž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. (jde o usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání). Proto dovolací soud toto dovolání žalobce odmítl postupem dle §243c odst. 1 věta prvá o. s. ř. při paměti §241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243c odst. 3 věta první o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., arg. a contrario, neboť žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 3. května 2017
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu