ECLI:CZ:NS:2017:30.ND.154.2017.1
sp. zn. 30 Nd 154/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobce J. S. , zastoupeného Mgr. Davidem Obenrauchem, advokátem se sídlem v Brně, Kopečná 987, proti žalované České podnikatelské pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group , identifikační číslo osoby 639 98 530, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/23, o zaplacení 3 567 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 26 C 230/2015, o návrhu soudu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 26 C 230/2015 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 8 předložil podle ustanovení §12 odst. 2 a 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“) svůj návrh, aby věc vedená u tohoto soudu pod sp. zn. 26 C 230/2015, byla přikázána Městskému soudu v Brně.
Jako důvody pro navrhovanou delegaci vhodnou dle §12 odst. 2 o. s. ř. označil soud zájem na rychlosti a hospodárnosti řízení, neboť bydliště žalobce a sídlo jeho zástupce je v obvodu navrženého soudu, sídlí zde taktéž pobočka žalované. Delegace se taktéž dle názoru soudu jeví jako vhodná s ohledem na možnost ustanovení znalců a jejich výslech před soudem.
Příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 byla založena dle §84 o. s. ř., z vůle žalobce. Soud o možnosti delegace vhodné informoval účastníky řízení přípisem ze dne 22. 3. 2017. Žalobce s takovým postupem vyjádřil souhlas (č. l. 101), žalovaná nesouhlasila (č. l. 97). Žalovaná argumentovala zejména tím, že delegací navozený stav by pro ni byl zásadně nepříznivý, neboť na základě vnitřních předpisů žalované zastupuje žalovanou pracovník „Úseku právního“, který sídlí v Praze, v sídle žalované, a nejsou zřízena žádná detašovaná pracoviště. Pokud Obvodní soud pro Prahu 8 zmiňuje pobočky žalované se sídlem v obvodu Městského soudu v Brně, tyto jsou pouze obchodními místy bez právní subjektivity a bez personálu kvalifikovaného k zastupování žalované v soudních sporech. Dále žalovaná poukazuje na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu k této problematice.
Obvodní soud pro Prahu 8 zatím činil pouze kroky k přípravě jednání, bylo vydáno usnesení o osvobození žalobce od soudních poplatků a účastníci řízení byli vyzváni k doplnění žaloby, resp. vyjádření se k ní.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.).
Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přihlédnout lze i k mimořádným poměrům účastníků řízení, jejichž uvážení nebude na úkor postavení dalších účastníků. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Výjimka z tohoto principu proto musí být zásadního charakteru. Takové důvody však Nejvyšší soud v této věci neshledal.
Žalobce zahájil řízení před Obvodním soudem pro Prahu 8, tedy v místě sídla žalovaného ve smyslu §84 o. s. ř., ačkoli zde byla možnost zahájit řízení dle §87 písm. b) o. s. ř. před soudem, v jehož obvodu došlo k újmě. Lze tudíž předpokládat, že k takovému postupu měl důvod. Komplikace předvídané soudem, které byly důvodem pro předložení návrhu na delegaci vhodnou dle §12 o. s. ř., jsou běžného charakteru a nesplňují kritéria takové závažnosti, aby mohla být porušena zásada zákonného soudce garantovaná Listinou, zejména když procesní předpisy nabízí např. institut dožádání (§39).
V posuzovaném případě Nejvyšší soud tudíž neshledal existenci takových závažných okolností, jež by odůvodňovaly přikázání věci jinému než dosavadnímu příslušnému soudu. Návrhu soudu na přikázání věci Městskému soudu v Brně proto Nejvyšší soud nevyhověl (§12 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 5. 2017
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu