ECLI:CZ:NS:2017:30.ND.231.2017.1
sp. zn. 30 Nd 231/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobkyně České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, IČ 44941439, se sídlem v Opavě, Rybí trh 185/16, zastoupené JUDr. Ondřejem Rathouským, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, proti žalovaným 1) České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, jednající prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, adresa pro doručování Územní pracoviště Ostrava, se sídlem v Ostravě, Lihovarská 1335/9, a 2) Ing. O. N., zastoupené Mgr. Pavlou Henzelovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Fibichova 1141/2, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 38 C 194/2015, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 38 C 194/2015 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (případně jinému obvodnímu či okresnímu soudu v Praze).
Odůvodnění:
V posuzované věci se žalobkyně žalobou ze dne 18. 12. 2015 domáhá určení vlastnického práva k nemovitostem.
Nejvyššímu soudu byl doručen návrh žalobkyně ze dne 12. 5. 2017, aby v posuzované věci bylo rozhodnuto o přikázání věci z důvodu vhodnosti „Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (případně jinému obvodnímu soudu v Praze či okresnímu soudu v Praze).“ Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že vede u Okresního soudu v Bruntále, v Olomouci a v Opavě více sporů s obdobným právním a skutkovým základem. U většiny sporů má řízení více účastníků, přičemž účastníci stejně jako právní zástupce žalobkyně mají sídlo v Praze 1, 2 nebo 3. S ohledem na množství sporů je nereálné, aby právní zástupce žalobkyně téměř každý den či obden cestoval zejména do Bruntálu, Opavy a Olomouce. Soudní jednání jsou často nařízena na 8:00 nebo 9:00 hod (s ohledem na velké množství důkazů a dlouhé dokazování není možné nařídit jednání na pozdější hodinu). To pro právního zástupce žalobkyně znamená nejen časovou náročnost zahrnující cestování, ale s ohledem na čas nařízených jednání musí tuto cestu absolvovat den předem. Vznikají tak náklady za dopravu a za nocleh. Ve většině řízení jsou další účastníci, kteří rovněž cestují z Prahy. Pokud by dovolací soud s návrhem žalobkyně souhlasil, byla by řízení vedena v Praze a právnímu zástupci žalobkyně i ostatním účastníkům by byla ušetřena manipulace se spisy, ztráta času při dopravě, jízdné a náklady za ubytování.
Žalovaná 1) s delegací nesouhlasí, neboť přikázání věci navrhovaným soudům v Praze by se nepříznivě projevilo v jejích poměrech. Za žalovanou před soudem vystupuje a jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, přičemž výkon jeho činnosti spočívající v jednání před soudem zabezpečuje Územní pracoviště Ostrava, jež má sídlo v obvodu místně příslušného soudu. Tvrzení žalobkyně, že by vyhovění návrhu na delegaci ušetřilo dalším účastníkům manipulaci se spisy, ztrátu času při dopravě, jízdné a náklady za ubytování, tak neodpovídá skutečnosti. Žalobkyně ve svém návrhu neuvádí významné důvody pro odnětí věci místně příslušnému soudu. Okolnost, že některý účastník řízení či právní zástupce nemá bydliště (sídlo) v obvodu místně příslušného soudu neopodstatňuje průlom do ústavně zaručené zásady. Je nejenom věcí žalobkyně, že si zvolila svého zástupce, který nemá sídlo v obvodu místně příslušného soudu, ale také to, zda z důvodů obtíží udělí substituční plnou moc advokátu se sídlem v obvodu místně příslušného soudu. S ohledem na předmět řízení a navržené důkazní prostředky nelze dospět k závěru, že by souzená věc byla projednána jiným než místně příslušným soudem rychleji, hospodárněji a po skutkové stránce spolehlivěji a důkladněji.
Žalovaná 2) se k návrhu žalobkyně na delegaci vhodnou nevyjádřila.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. 29 Nd 227/2008, nebo ze dne 29. 5. 2017, sp. zn. 30 Nd 136/2017).
Důvody, kterými žalobkyně podpořila svůj návrh na delegaci vhodnou, jsou spíše běžné a nemohou zásadně samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. K takovým důvodům lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v nyní posuzované věci bylo rozhodnuto o přikázání věci „Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (případně jinému obvodnímu soudu v Praze či okresnímu soudu v Praze)“, bylo by to nepříznivé pro první žalovanou, která s návrhem na delegaci nesouhlasila (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010, sp. zn. 4 Nd 418/2009, ze dne 18. 6. 2008, sp. zn. 4 Nd 153/2008, nebo ze dne 29. 5. 2017, sp. zn. 30 Nd 153/2017). K tomu srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 28 Nd 16/2017.
Vzhledem k výše uvedenému neshledal Nejvyšší soud důvod pro přikázání věci k projednání a rozhodnutí „Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (případně jinému obvodnímu soudu v Praze či okresnímu soudu v Praze)“, návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. jinému soudu nepřikázal.
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. srpna 2017
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu