Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.01.2017, sp. zn. 30 Nd 420/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:30.ND.420.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:30.ND.420.2016.1
sp. zn. 30 Nd 420/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci oprávněné CP Inkaso s. r. o. , IČ 29027241, se sídlem v Praze 1, Opletalova 1603/57, zastoupené Mgr. Vladimírem Šteklem, advokátem se sídlem v Brně, Antonína Slavíka 1313/7, proti povinné J. I. , t. č. neznámého pobytu, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 534/2016, o návrhu na určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř. takto: Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 534/2016 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi. Odůvodnění: Okresnímu soudu v Břeclavi byla dne 10. 2. 2016 doručena žádost soudního exekutora o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné. Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 8. 4. 2016, č. j. 53 EXE 534/2016-29, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude po marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněným předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“). Důvodem pro uvedený postup bylo zjištění, že povinná se nezdržuje na adrese uvedené v žádosti o pověření a nařízení exekuce, neprochází CEO ani registrem obyvatel. Dle sdělení Policie ČR je občankou Slovenské republiky, při krátkodobých návštěvách v České republice byla ubytována na adrese Mikulov, ulice 28. října 4, v evidenci Policie ČR je u povinné dále uvedena poznámka pobyt v České republice na adrese Brno, Hvězdoslavova 53. V nalézacím řízení byl povinné pro nemožnost doručení na adresu v Mikulově ustanoven opatrovník. Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění účinném od 1. 1. 2013, dále jen „exekuční řád“, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle předchozí věty, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu platí, že nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z obsahu spisu vyplývá, že Okresnímu soudu v Břeclavi se nepodařilo zjistit místo pobytu povinné na území České republiky. Skutečnost, zda má povinná exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z výše uvedeného vyplývá, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Okresní soud v Břeclavi, u něhož bylo řízení zahájeno, v jehož obvodu se povinná zdržovala při návštěvách České republiky a v jehož obvodu byla podle obsahu spisu v roce 2011 zaměstnána. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 4. ledna 2017 JUDr. Pavel Simon předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/04/2017
Spisová značka:30 Nd 420/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:30.ND.420.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2017-03-05