ECLI:CZ:NS:2017:32.CDO.4443.2017.1
sp. zn. 32 Cdo 4443/2017-386
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a Mgr. Jiřího Němce v právní věci žalobkyně STELPRO s. r. o. , se sídlem v Praze 5, Pod viaduktem 556, identifikační číslo osoby 27082989, zastoupené Mgr. Gabrielou Peňažkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, V jámě 699/1, proti žalované Perucká 26, s. r. o. , se sídlem v Praze 2, Perucká 2274/26, identifikační číslo osoby 25757628, zastoupené Mgr. Ing. Petrou Fifkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Duškova 164, o zaplacení částky 648 761,85 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Cm 59/2010, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2017, č. j. 4 Cmo 224/2015-333, ve znění opravného usnesení ze dne 8. 3. 2017, č. j. 4 Cmo 224/2015-350, takto:
Vykonatelnost rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2017, č. j. 4 Cmo 224/2015-333, ve znění opravného usnesení ze dne 8. 3. 2017, č. j. 4 Cmo 224/2015-350, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 9. 2015, č. j. 28 Cm 59/2010-290, zamítl žalobu o zaplacení částky 648 761,68 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení účastnic (výrok II.) a státu (výrok III.).
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. co do částky 50 000 Kč s příslušenstvím, ve zbývajícím rozsahu rozsudek ve výrok I. změnil tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 598 761,85 Kč s příslušenstvím (první výrok), uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 316 731,40 Kč (druhý výrok), rozhodl o nákladech řízení státu (třetí výrok) a žalované uložil zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 50 373,30 Kč (čtvrtý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, přičemž současně navrhla, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
Podle ustanovení §243 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné, přípustné subjektivně a může být přípustné i objektivně,
2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
Podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze zahájit exekuci. Dovolatelka doložila listiny, že nichž vyplývá, že soudní exekutorka Exekutorského úřadu Praha 4, JUDr. Jana Tvrdková, vyrozuměním o zahájení exekuce ze dne 2. 10. 2017, č. j. 095 Ex 883/17-007, sdělila, že zahájila exekuci k vymožení pohledávky na základě exekučního titulu, kterým je rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 9. 2015, č. j. 28 Cm 59/2010-290, a rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2017, č. j. 4 Cmo 224/2015-333, ve znění opravného usnesení ze dne 8. 3. 2017, č. j. 4 Cmo 224/2015-350 (napadené rozhodnutí v projednávané věci). Exekučně vymáhaná částka činí ke dni vyrozumění o zahájení exekuce 1 397 425,70 Kč.
Závažnost újmy, která dovolateli hrozí na jeho právech neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí , se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele. Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění dovolateli, který je právnickou osobou, je pro posouzení závažnosti hrozící újmy zásadně rozhodující možný dopad vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, tedy poměření toho, jak závažně se vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit (se zřetelem k výši vymáhané částky) v „majetkových“ poměrech dovolatele (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu) . Dovolatelka tvrdí, že nesmí nakládat s bankovními účty, auty, nemovitostí a movitým majetkem nacházejícím se v nemovitosti v jejím vlastnictví.
Z uvedeného vyplývá, že podle dovoláním napadeného rozhodnutí byla zahájena exekuce a neprodleným výkonem tohoto rozhodnutí dovolatelce hrozí závažná újma na jejích právech.
O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.). Podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání bude úspěšné.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že se vykonatelnost rozsudku odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. října 2017
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu