ECLI:CZ:NS:2017:32.ND.297.2017.1
sp. zn. 32 Nd 297/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Miroslava Galluse ve věci oprávněné Vodafone Czech Republic a. s. , se sídlem v Praze 5 – Stodůlkách, náměstí Junkových 2808/2, PSČ 155 00, identifikační číslo osoby 25788001, proti povinnému H. N. X. , o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 31 EXE 7669/2017, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 31 EXE 7669/2017 podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu projedná a rozhodne Okresní soud v Litoměřicích.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Marcel Smékal, se sídlem v Praze 4, Michelská 1326/62, PSČ 140 00, podal dne 14. 4. 2017 u Okresního soudu v Litoměřicích žádost o pověření a nařízení exekuce podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, Odboru pro severomoravskou oblast, ze dne 11. 11. 2015, č. j. ČTÚ-29 082/2014-638/I. vyř. - NiL. Soudní exekutor tak učinil na základě exekučního návrhu oprávněné, aby jej soud pověřil vedením exekuce na majetek povinného podle označeného rozhodnutí.
Okresní soud v Litoměřicích usnesením ze dne 11. 7. 2017, č. j. 31 EXE 7669/2017-14, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Okresní soud dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, neboť povinný neprochází registrem obyvatel. Dle sdělení Ředitelství služby cizinecké policie České republiky nemá povinný v současné době na území České republiky povolen žádný druh pobytu, neboť pobyt povinného v České republice za účelem podnikání byl ukončen ke dni 7. 4. 2013. Dle sdělení Ředitelství služby cizinecké policie České republiky bylo povinnému uděleno vyhoštění s dobou platnosti od 19. 7. 2016 do 19. 7. 2026, avšak z území České republiky vyhoštěn nebyl a současné místo pobytu povinného na území České republiky není známo, přičemž k poslednímu pobytu byl přihlášen na adrese v P., a to do 6. 4. 2013.
Podle §35 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), se exekuční řízení zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle §43a (odstavec 3).
Podle §45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle §52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle §252 odst. 2, část věty před středníkem občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud vyložil v usnesení velkého senátu svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž je oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Protože povinný nemá bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V posuzovaném případě jsou tedy splněny předpoklady pro to, aby Nejvyšší soud vydal rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř.
Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení určil jako místně příslušný ten soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Litoměřicích.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 9. 2017
JUDr. Pavel P ř í h o d a
předseda senátu