ECLI:CZ:NS:2017:32.ND.440.2016.1
sp. zn. 32 Nd 440/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně PhDr. H. P. , zastoupené JUDr. Janou Kašpárkovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Horní lán 1328/6, proti žalované České republice - Ministerstvu kultury , se sídlem v Praze 1, Maltézské náměstí 471/1, identifikační číslo osoby 00023671, o zaplacení částky 100 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 31 C 37/2010, o námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu, uplatněné žalobkyní v řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2015, č. j. 21 Co 184/2015-579, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 4023/2016, takto:
I. Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Simon, JUDr. František Ištvánek a JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 4023/2016.
II. Ve zbývajícím rozsahu se k námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu jako k nepřípustné nepřihlíží .
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 23. 6. 2015, č. j. 21 Co 184/2015-579, Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 11. 2014, č. j. 31 C 37/2010-536, v napadených výrocích I. a II. a ve výroku IV. (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 4023/2016 a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2016, složenému ze soudců JUDr. Pavla Simona, JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M.
Žalobkyně podáním ze dne 12. 9. 2016, doručeným téhož dne Nejvyššímu soudu, vznesla námitku podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu. Ani v doplnění námitky podjatosti učiněném podáním ze dne 29. 9. 2016 neuvedla, z čeho dovozuje averzi soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu vůči její osobě, nespecifikovala, v čem spatřuje odlišné rozhodování ve věcech, v nichž je účastnicí, a neupřesnila, proti kterým soudcům její námitka podjatosti směřuje. Navrhla, aby Nejvyšší soud předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení ustanovení §14 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), aniž by tento návrh blíže odůvodnila.
Podle ustanovení §16 odst. 1 věty druhé o. s. ř. o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2016 byla věc o vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 4023/2016 předložena senátu 32 Cdo.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Pochybnosti o nepodjatosti soudců dovolatelka dovozuje pouze z okolností jejich rozhodování v jiných (blíže nespecifikovaných) právních věcech. Tyto okolnosti, jak vyplývá z ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř., samy o sobě nemohou být důvodem pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že soudci uvedení ve výroku I. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 4023/2016.
Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených rozvrhem práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou určeni ve věci rozhodovat; k námitce směřující proti jiným soudcům téhož senátu soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 33 Nd 107/2007, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Dovolatelka své výhrady směřuje obecně proti soudcům senátu 30 Cdo, tedy i proti soudcům, kteří podle rozvrhu práce nejsou určeni k rozhodování o dovolání ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 4023/2016. Dovolatelčina námitka podjatosti je tedy v tomto rozsahu úkonem, který není za řízení přípustný a k němuž se nepřihlíží (§41a odst. 3 o. s. ř.), když nemůže mít žádný vliv na probíhající řízení o dovolání. Proto Nejvyšší soud rozhodl ve výroku II., že ve zbývajícím rozsahu se k námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu jako k nepřípustné nepřihlíží.
Návrhu žalobkyně, aby Nejvyšší soud předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř., Nejvyšší soud nevyhověl, neboť dospěl k závěru, že citované ustanovení není v rozporu s ústavním pořádkem. Žalobkyně návrh na zrušení tohoto ustanovení ani nijak nezdůvodnila.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 1. 2017
JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu