ECLI:CZ:NS:2017:32.ND.442.2016.1
sp. zn. 32 Nd 442/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce Ing. M. H. , zastoupeného Mgr. Vladimírem Štěpánkem, advokátem se sídlem v Pardubicích, třída Míru 70, proti žalované České republice - Ministerstvu financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, identifikační číslo osoby 00006947, za účasti vedlejších účastníků na straně žalobce a) RASTRA AG-CZ a. s. , se sídlem v Pardubicích, Masarykovo náměstí 1484, identifikační číslo osoby 25288041 a b) Ing. J. S. , o zaplacení částky 653 479 659 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 25 C 53/2014, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, uplatněné žalobcem v řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2016, č. j. 25 Co 84/2016-159, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 5252/2016, takto:
I. Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Simon, Mgr. Vít Bičák a JUDr. František Ištvánek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 5252/2016.
II. Ve zbývajícím rozsahu se k námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu jako k nepřípustné nepřihlíží .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 4. 2. 2016, č. j. 25 C 53/2014-62, odmítl žalobu podanou dne 1. 7. 2014 (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Městský soud v Praze k odvolání žalobce usnesením ze dne 26. 7. 2016, č. j. 25 Co 84/2016-159, rozhodl, že soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 JUDr. Pavel Freibert není vyloučen z projednávání a rozhodování této věci (první výrok), potvrdil usnesení soudu prvního stupně (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 5252/2016 a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2016, složenému ze soudců JUDr. Pavla Simona, Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka.
Žalobce současně s podáním dovolání vznesl „výhradu vyloučení některých soudců Nejvyššího soudu ČR z důvodu dle ust. §14 odst. (1) OSŘ v souvislostech části první hlavy I zákona č. 89/2012 Sb.“. Uvádí, že Nejvyšší soud se zabýval následky „nezákonného trestního stíhání prokuristů Prefa Pardubice a. s. a společníků RASTRA AG-CZ a. s. a Krajského soudu v Hradci Králové konkurzního řízení č. j. 46 K 4/2000 úpadce RASTRA AG-CZ a. s.“ v desítkách případů a pouze v jednom přiznal poškozeným dovolávané právo, a to právo nezákonně trestně stíhaných společníků RASTRA AG-CZ a. s. na svolání valné hromady. Žádné další Ústavou České republiky chráněné právo těmto poškozeným přiznáno nebylo. Jím uvedení soudci Nejvyššího soudu (JUDr. Mojmír Putna, JUDr. Ljubomír Drápal, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Pavel Vrcha, JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Pavel Simon, JUDr. František Ištvánek, JUDr. Miroslav Gallus, JUDr. Hana Gajdzioková, JUDr. Olga Puškinová, JUDr. Zdeněk Des, JUDr. Kateřina Hornochová, JUDr. Ing. Pavel Horák, Ph.D., Mgr. Vít Bičák, JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., JUDr. Josef Rakovský, JUDr. Jan Eliáš, Ph.D., JUDr. Petr Vojtek, JUDr. Marta Škárová, JUDr. Robert Waltr, doc. JUDr. Ivana Štenglová, JUDr. Petr Šuk, JUDr. Filip Cileček, JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. a JUDr. Karel Podolka) se podle „teorie rozhodování v nejistotě s pravděpodobností hraničící s jistotou“ podíleli na této „absenci ochrany vlastnických práv, správných úředních postupů, to je řetězci absolutních nečinností orgánů České republiky, které vedly k žalované škodě, když deklarovali spravedlivý proces v konfrontaci s nespornou a neuhrazenou škodou, jež je ekvivalentem výnosů z trestné činnosti“.
K námitce podjatosti se Mgr. Vít Bičák vyjádřil tak, že si není vědom žádných skutečností, které by zakládaly jeho poměr k věci, k účastníkům řízení či k jejich zástupcům. Ve věci se necítí být podjatý. Výhrady dovolatele vůči jeho osobě patrně souvisí pouze s jeho dřívější rozhodovací činností.
JUDr. Pavel Simon ve vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že se ztotožňuje s vyjádřením Mgr. Víta Bičáka i ve vztahu ke své osobě.
JUDr. František Ištvánek ve svém vyjádření uvedl, že při projednávání a rozhodnutí věcí dovolání žalobce, v nichž uplatňoval své nároky proti České republice, nebyl v žádném poměru k těmto věcem, účastníkům či jejich zástupcům a ani se nepodílel na vyřizování takových věcí u soudů nižších stupňů. Tak tomu je i ve věci sp. zn. 30 Cdo 5252/2016.
Podle ustanovení §16 odst. 1 věty druhé občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2016 byla věc o vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 5252/2016 předložena senátu 32 Cdo.
Podle obsahu žalobcova podání se námitka podjatosti vztahuje také na JUDr. Hanu Gajdziokovou, jež je podle rozvrhu práce v projednávané věci předsedkyní senátu 32 Cdo a soudkyní zpravodajkou. Nejvyšší soud usnesením ze dne 22. 3. 2017, č. j. 33 Nd 45/2017-281, rozhodl, že soudkyně JUDr. Hana Gajdzioková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 32 Nd 442/2016. Uzavřel, že z obsahu námitky podjatosti ani z vyjádření dotčené soudkyně nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o její nepodjatosti, přičemž subjektivní pocity žalobce či jeho obecné úvahy nejsou objektivně způsobilé zpochybnit schopnost jmenované soudkyně nepodjatě věc projednat a rozhodnout.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Pochybnosti o nepodjatosti soudců dovolatel dovozuje z okolností jejich rozhodování v jiných právních věcech. Tyto okolnosti, jak vyplývá z ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř., samy o sobě nemohou být důvodem pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci. Podle vyjádření jmenovaných soudců nemají žádný (z hlediska jejich možného vyloučení z projednávání dovolání a rozhodnutí o něm) právně relevantní vztah k dané konkrétní věci či k účastníkům řízení a jejich zástupcům. Nejsou tedy dány žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit jejich osobní zájem na výsledku daného sporu a pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že soudci uvedení ve výroku I. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 5252/2016.
Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených rozvrhem práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou určeni ve věci rozhodovat; soud rozhodující o námitce podjatosti k námitce směřující proti jiným soudcům téhož soudu nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 33 Nd 107/2007, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Dovolatel své výhrady směřuje proti konkrétním soudcům Nejvyššího soudu, tedy i proti soudcům, kteří podle rozvrhu práce nejsou určeni k rozhodování o dovolání ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 5252/2016. Dovolatelova námitka podjatosti je tedy v tomto rozsahu úkonem, který není za řízení přípustný a k němuž se nepřihlíží (§41a odst. 3 o. s. ř.), když nemůže mít žádný vliv na probíhající řízení o dovolání. Proto Nejvyšší soud rozhodl ve výroku II., že ve zbývajícím rozsahu se k námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu jako k nepřípustné nepřihlíží.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 5. 2017
JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu