ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.1400.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 1400/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobkyně Pactio Invest a.s. se sídlem Praha 10 - Strašnice, Vinohradská 1511/230, identifikační číslo: 282 14 374, zastoupené Mgr. Michalem Müllerem, advokátem se sídlem Praha 2 - Vinohrady, Krkonošská 1512/11, proti žalované M. H. , zastoupené Ing. Mgr. Romanem Chyťou, advokátem se sídlem Brno - Žabovřesky, Přívrat 1454/12, o příslušenství z částky 1.000.000 Kč, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 9 C 247/2014, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2016, č. j. 28 Co 89/2016-137, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.826 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Ing. Romana Chyti.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Znojmě rozsudkem ze dne 9. 11. 2015, č. j. 9 C 247/2014-89, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku 410.196,16 Kč se smluvním úrokem ve výši 8,13% ročně z částky 1.410.196,16 od 16. 3. 2011 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 1.410.196,16 Kč od 16. 3. 2011 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 30. 11. 2016, č. j. 28 Co 89/2016-137, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. co do částky 410.196,16 Kč se smluvním úrokem ve výši 8,13% ročně z částky 410.196,16 Kč od 16. 3. 2011 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 410.196,16 Kč od 16. 3. 2011 do zaplacení potvrdil (výrok I.), ve výroku I. co do smluvního úroku ve výši 8,13% z částky 1.000.000 Kč od 16. 3. 2011 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 1.000.000 Kč od 16. 3. 2011 do zaplacení jej změnil tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok II.); současně rozhodl o náhradě nákladů před soudy obou stupňů (výroky III. a IV.).
Výroky II., III. a IV. rozsudku odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jež žalovaná navrhla pro nepřípustnost odmítnout.
Podle §241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž ke splnění uvedené náležitosti dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013).
Žalobkyně k přípustnosti dovolání uvádí jen to, že odvolací soud v napadeném rozhodnutí se při řešení otázek hmotného i procesního práva „odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu resp. dovolacím soudem má být právní otázka posouzená jinak, než byla posouzená Krajským soudem v Brně“.
Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného či procesního práva jde a od které konkrétní ustálené rozhodovací praxe se řešení této otázky odvolacím soudem odchyluje. Posledně uvedený údaj se však z obsahu dovolání nepodává (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, a ze dne 30. 6. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2436/2014; ústavní stížnost proti němu podaná byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. II. ÚS 3096/14)).
Ani požadavek žalobkyně, že „dovolacím soudem má být právní otázka posouzená jinak než byla posouzená Krajským soudem v Brně“, není řádným vymezením přípustnosti dovolání v režimu §237 o. s. ř., neboť významově neodpovídá tomu, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“ (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, a ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 33 Cdo 3186/2013, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. II. ÚS 353/14).
Jelikož dovolání proti rozsudku odvolacího soudu vykazuje vadu, kterou žalobkyně včas neodstranila (§241b odst. 3 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat, dovolací soud dovolání odmítl podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013, ze dne 31. 10. 2013, sen. zn. 29 NSČR 92/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jež obstálo i v ústavní rovině; Ústavní soud ústavní stížnost proti němu podanou usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, odmítl).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 12. dubna 2017
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu